str. 61
dívky. Kroj Dalmatinců jest nadmíru vábný a bohatý, к čemu přispívají rozkošné vyšívání, tkanina i všeliké šperky stříbrné i často zlaté, jako jsou: spony, jehlice vlasové, řetězy, náušnice, pasy, knoflíky a pod. Nádherně působí veliké stříbrné knoflíky filigranové při mužských krojích dalmatských. Tyto šperky pracují se hlavně též v okolí Dubrovníku.
Na galerii, která rozdělena jest na dvě polovice a sice pro předměty slovanské a pak pro předměty z alpských krajin, vystaven jest jakýsi soubor represen-tačních kusů.
Po výšivkách vyniká keramika českoslovanská s barevnými květinovými ornamenty ze 17. století. Též keramika vyškovská modrá i růžová zastoupena jest hojně, sluší však podotknouti, že zařáděna jest mezi předměty v oddělení německých krajin Moravy, ač Vyškov od pradávna leží v ryze hanáckém kraji a samo město bylo až na několik německých rodin vesměs slovanské. Důkladnými studiemi našeho hrnčířství teprve se musí dokázati, jaký podíl mají němečtí hrnčíři ve vývoji naší lidové keramiky.
Z alpských krajin lidovými výrobky hojně jsou zastoupeny Štýrsko, Korutany a Krajinsko, kdež mnoho typicky lidového se nalézá. V první řadě jsou to skvostné zlatem a cętkami vyšívané čepce krajinské, kdež ještě lid své košile, čepce a šátky vvšívá prolamováním tak zvaným »výřez« á paličkuje krajky. Z kroje v Korutanech a Krajině obvyklého vzbuzují pozornost brkem a hedvábím bohatě vyšívané pasy mužské a ženské a rozman:té paličkované krajky, též šperky stříbrné a zlaté, pak kostěné rýsované hřebeny a jehlice a hojnost skvostně vyřezávaných dřevěných předmětů. V. Havelková.
Drobné zprávy národopisné.
České ethnografy i historiky bude zajímati, že se objevila ještě dnes v knize,, která má jinak pretense vědecké, opět stará theorie o kavkazském původu Čechů. Vyložil ji dr. Albrecht Wirth, docent mnichovské university (povoláním orientalista) v knize právě vyšlé »Geschichte Asiens und Osteuropas« I.-II. Halle 1905. S theorií, podle níž kmen Čechů pošel od kavkazských Zichů (srv. Ptolem. V. 9, 17 Zíy%oi, Prokop BG. IV. 4, Pers. II. 29, Zřjxoi) shledáváme se už u Balbina, Schmincka, Legnicha, Kochanowského, Dobnera (srv. Pervolf Славяне II. 67, 141 sl.) a i Dobrovský se v jedné době dal tím pohnouti к zámyslu vydati se na výzkumnou cestu do Kavkazu . . . Theorii tuto přejal dnes nerozumím dobře z jakých vlastně důvodů — opět Wirth, rozšířil ji i na jiné kmeny slovanské Jemu vůbec praobyvatelstvo Evropy je původu finskoturanského (Alo-rodové) a také část Slovanů nejsou než arísovaní Alorodi: mezivně čítá Wirth Velkorusy moskevské, staré slovanské Anty, Tiverce a také nás Čechy (srovnej str. 182, 192), kmen Čechů je potomstvem kavkazských Zichů a jméno mythického knížete Kroka — Wirth píše ovšem »Kreka« — nalézá ohlas ve jménech asijských řek Kerka, Karka atd. atd, Ostatně není tomu dávno, co francouzský ethnograf Petitot shledával v nás také původ uralofinský . . . (Quinze ánš sous le cercle polaire. Paris. 1889, 101.) N.
@-----------
V Sukdole na Konicku je nadávkou »Slovak«. Hlasy z Hané (soudní síň) č. 5—XXV.
@-----------
Na Rakovnicku dosud se provozuje lidové léčení. Dle »soudni sine« Národních Listů (1906, 17. ledna) vypovídal obžalovaný o soukromém účastníku žaloby, že »chodil po babách a dával si tu nemoc na očích zažehnávat.« Na otázku předsedovu: »Což jsou tam u vás takové vesnické doktorky?« odpověděl: »Ale bože, a víc. Vždyť má skoro každá bába u nás doma apatyku . . .«
@-----------
Dle Slovenského Týždenníku rozšířilo se mezi lidem užívání kamfru nejen jako obvyklého léku domáckého léčení nejrozmanitějších chorob, nýbrž i jako prostředku profylaktického. Oficiálná medicína užívala kamfru před několika desíti-
|
