v severních Uhrách stal se teprve při niej novějším sčítání r. 1910, a to jenom z části, v jednom okresu stolice oravské. V stolici spišské i nadále polské obyvatelstvo zařazeno jest od úřadů mezí Slováky a přesné statistiky Poláků, za něž jsou počítáni toliko přistěhovalci z Haliče, tudíž nemáme, stejně při stanovení polského území jazykového jsme odkázáni pouze na soukromé zprávy a studie. Po práci C z a m b e'l ov ě možno však považovati již polskou oblast za bezpečně určenou a popsanou.

Vyplňuje celou severní část Spiše až po Vysokou Tatra a německý ostrov kežmarský mimo kout seveirovýcho'dní zaujatý Ukrajinci. Od území slovenského-oddelenia jsou polská sídla jednak neschůdnýmí horami, jednak obcemi německými, takže polské obce nemají vlastně styku se slovenskými a schází tudíž hlavní předpoklad pro působení slovenského živlu na polský a jeho poslovenšťcvání. Proto mohly si zachovati polské obce na Spiši až do poslední doby svůj polský ráz a jest s podivem, že rozlišování obou národností dosud si neproklestilo cesty к uznání všeobecnému. Teprve v posledních několika desítiletích, patrně hlavně od té doby, co pronikly idee liberální a uvolnily pouta vížící lid к půdě, podávají si oba národové ruce, a to přes německý ostrov, který, jak ještě dále uvidíme, spěje stále rychleji vstříc svému poslovanění. V okolí Kežmarku, Ľubice, Bělé atd. střetá se takto element polský se slovenským, jsme již a ještě více budeme svědky vzájemného pronikání obou národních živlů a budoucnost teprve nám ukáže, který z nich objeví se silnějším, prokáže vyšší schopnost asi-milační a zvítězí. Jsou všechny známky, že vítězství si odnese živel slovenský, soudě alespoň podle některých poznámek Czambelových.

0 polských ostrůvcích v německém okolí ostrovu kežmarského připomíná, že polské obyvatelstvo tamější mluví vedle svého mateřského jazyka i východoslovensky, v M, Slavkově na př. za půl dne nemohl Р'0-znati, jaké národnosti jest obec, a mnohé slovenismy pronikají i do tamějšího polského nářečí.*) Tento vliv slovenský na polské obyvatelstvo může přícházeti arci toliko z jihu a to prostřednictvím slovenských menšin v německých obcích jižní poloviny ostrovu,

Podle Czambela čítá souvislé území polské 42 osady; vypočítává je, přihlížeje к výsledku sčítání obyvatelstva z r. 1900. Dnes by jich musel jmenovati 43, ježto zatím Vyšné Šváby u Staré Vsi pozbyly většiny německé, jako se před tím stalo s Nižnými Šváby, které byly většinou německé ještě r. 1880. Vycházíme-li od tohoto roku iako od začátku, což pro stopování vývoje jest výhodnější, máme na souvislém území polském obcí za naší generace původně polských 41. Ale

1 mezi nimi jsou některé osady, které bylý založeny jako německé kolonie a tudíž během doby se popolštily. Platí to najisto o Kalembergu, v samém sousedství Staré Vsi, který ještě v polovici minulého století byl většinou německý, jak ostatně samo jméno ukazuje na jeho německý původ, a tvořil německý ostrov s oběma Šváby, dnes tedy již zaniklý až na slabé menšiny jako jeho zbytky. Jména jako Richvald, Krempach, Fridman, Durštin ukazují, že podél Dunajce na samotných hranicích haličských bylo v dřívějších dobách Němci horlivě kolonísováno, a. bylo tam tudíž mnohem více německých osad, než ukaziuje nynější