stav; 97 Němců napočítaných naposledy v obojích Švábech*) jsou nepatrnou treskou ostrovu dříve patrně značně rozsáhlého. Mimo tyto dvě obce, jichž do polského území nepočítáme, obstupují polské obce ještě 2 ostrůvky, a to německou obec Gňazdy a ukrajinskou Osturňu.

O hranice polského území sotva může býti nějakého sporu, na jihu jest dána pohořím Vysoké Tatry a ostrovem Kežmarským, na východě obcemi řeckokatolickými (zároveň ukrajinskými). Není proto divu, že určení Czambelovo se naprosto shoduje s popisem Š e m b e-r o v ý m v Č. Č, M. 1876, str. 651 sl. Š e m b e r a uvádí síce více osad, a to 52, ale to nás nesmí masti, souvisí to s nepřesným a kolísavým rozlišováním osad od částí osad cd vlastní obce oddělených. Šembe-r a přihlíží patrně více к poměrům skutečným, C z a m b e 1 drží se toho, jak obvody obcí byly ustanoveny úřady. Zvláště na severovýchodě v rozlišování obcí polských a ukrajinských shodují se Šembera s Czam-belem naprosto, nebledíme-li k tomu, že obec Píľhov, která tvoří ostrůvek mezi ukrajinskými obcemi, připojuje Šembera к území polskému.

Toliko při jižní hranici jest malá odchylka mezí Šemberou a Czam-belem resp. stavem nynějším. Šembera nejmenuje dvě obce Kríg a Slovenskou Ves. Považoval je asi za německé a v jeho době byly v nich patrně národnostní poměry jiné než nyní. Platí to aspoň o Slovenské Vsi, kterou také В a 1 o g h uvádí mezi obcemi před 50 lety německými, kdežto Krig byl prý tehdy již slovenský (t. j. polský), takže asi Šembera byl o této obci informován nedostatečně. Na německý původ však i této obce jako Slovenské Vsi poukazuje značná evangelická menšina (před nedávnem snad většina) v obyvatelstvu a v Slovenské Vsi mimo to i německá minorita.

Polské území (mimo jinojazyčrté ostrovy) jest konfesijně a tím i národnostně až na nepatrné výjimky úplně jednolité. Z 41 osad jest 37 téměř čistě římskokatolických a tudíž i polských, příslušníci jiných konfesí netvoří ani 3%: jsou to nejvíce židé, jichž několik jest v každé obcí, v celku však na slovenské a haličské poměry velmi málo, v r. 1910 toliko 409 mezi 20.434 obyvateli, pak 151 řeckých katolíků, 48 luteránů, 14 reformovaných a 3 jiní; všichni ostatní obyvatelé jsou římští katolíci. Sjednocení nalézají se hlavně v obcích blízkých ukrajinským, na pozoruhodnou menšinu zmohli se jen v Podsadku u St. Lubovně (11-6% řec.-kat).

Nábožensky a také národnostně smíšené jsou jen 4 obce. Jsou to především obě sídla okresních úřadů Stará Ves a Stará Ľubovňa, v nichž usadili se židé. V Staré Ľubovni tvoří osminu (12-8%), v Staré Vsi téměř čtvrtinu (22'8%) všeho obyvatelstva, obě obce sdílí tudíž osud všech východních městeček. Do Staré Lubovně mimo to od východu pronikají sjednocení, tvoříce již 10-1%; národnostně splývají s ostatní většinou obyvatelstva, poslední sčítání zná tu jen 1 Ukrajince, Židé arci hlásí se národnostně к Němcům nebo Maďarům. Mimo to obě městečka vlivem úřadů se pemaďařují, zatím však asi maďarisace