nepreniká v nich příliš hluboko a zachvacuje hlavně ony vrstvy, které v dřívějších dobách hlásily se k němčině.

Z venkovských obcí jsou nábožensky smíšené toliko shora jmenované osady Krig a Slovenská Ves; vedle římskokatolických většin žijí v nich luterské minority, silnější v Krigu (41%), slabší v Slovenské Vsí (12'6%). Přítomnost jejich nasvědčuje tomu, že obě obce byly původně německé, což o Slovenské Vsi jest jisté. V ní dosud evangelíci drží se řeči německé, kdežto v Krigu jsou poslcvaněni (pepolštěni).

Mimo souvislé území leží několik polských obcí jako ostrůvky v území jínomárodním. Ukrajinskými osadami obklopena jest čistě římskokatolická osada Piľhov na hranicí haličské. К němu přiléhají římskokatolické menšiny v sousedním Mnišku a v Granastově, kde drží se sjednocenými téměř rovnováhu. Czambel považuje Granastov za obec polskou, Mnišek za ukrajinskou, Šembera opět obráceně,. Škoda, že Czambel neopřel své tvrzení o vlastní pozorování. Spokojuje se jen tím: ,,mňa uisťovali v Stanej Ľubovni, že Granastov nemá ruského náteru" (1. c. str. 64. pozn.). Podepříti bylo by lze toto tvrzení tím, že úřední statistika soustavně od začátku uvádí Granastov jako obec čistě slovenskou (t. j. polskou), s řeckými katolíky, tudíž poslovenštěnými, kdežto Mníšek již po dvakrat jest jí obcí národnostně stejně jako kenfessijně smíšenou. Bylo by záhodno prozkoumati obě osady znovu podrobně, došli bychom tu jistě к velmi zajímavým pozorováním o vzájemném působení dvou příbuzných národností slovanských na sebe, zvláště i po stránce jazykové. Nebudeme míti vůbec jasno v těchto otázkách, dokud každou spornou a smíšenou obec nebudeme míti podrobně popsánu, aby bylo možno učiniti si správný obraz o skutečných poměrech. Prof. Niederle na své mapě v II. ročníku tohoto Věstníku spojil nedopatřením Piľhov a Granastov se souvislým územím polským; přehlédl, že je odděluje od něho obec Krempach, již učinil polskou, kdežto jest řeckokatolická a podle Czambel a mluví se v ní ukrajinsky.

Na ostrově kežmarském tvoří ostrůvek především čistě katolický M. Slavkov, v němž již jest cítítivliv blízkých Slováků, Od něho jsou odděleny Krížová Ves a Jurské, které z jedné strany přiléhají již к území ukrajinskému; nejsou čistě katolické, nýbrž chovají v sobě značné menšiny luterské, a to Jurské 33-6%, Krizová Ves 11 "4%; obě byly asi původně německé a během času se popolštily. Od východu se pomalu do nich tlačí i živel ukrajinský,

Mezi těmito ostrovy a souvislým územím polským leží četné menšiny polské v obcích německých. Ba dnes nemáme již mlmrviti o tomto ostrovu dvou obcí, neboť nejnověji přistoupila k nim Bělá, v níž při posledním sčítání Slováci (úředně neodlišovaní od Poláků) o několik duší předstihli již Němce. Bělou získáno vlastně spojení s polským pozadím a tak by bylo již uváděti ne ostrov, ale táhlý dlouhý výběžek do německého ostrovu kežmarského, čímž jest roztržen na dvě částí.

Kolik Poláků žije ve Spiši? Uherská statistika, jak pověděno, původní polské obyvatelstvo nerozlišuje od slovenského a za Poláky jsou počítání jen rozptýlení polští přistěhovalci z Haliče. Nutno se proto spokojili рогхге číslicí přibližnou. V osadách polských území souvislého i ostrovů bylo napočítáno r. 1910 26,461 obyvatelů; z nich jest římských katolíků 24.421, к mateřskému, jazyku slovenskému bylo