Všeobecný populační vývoj Spiše jest velmi nepříznivý. Velká chudoba a nepříznivé hospodářské poměry projevují se úžasně silnou emigrací, která nespotřebuje toliko dorost, nýbrž místy vede i к přímým, silným úbytkům obyvatelstva. Ve všech krajích spišských nejsou podmínky stejné. Nejchudší horské kraje jsou zaujaty Poláky a Ukrajinci a jejich území jazykové má také vývoj nejnepříznivější a tudíž nejsilnější úbytek obyvatelstva. V tomto ohledu jsou na tom Slováci přece značně lépe než druzí Slované hlavně vlivem větších obou měst a uvádí-li se Spíš mezi stolicemi, kde „Slováci jsou na postupu ą to patrně na útraty Rusů" (srv. Niederle, 1, c. str. 88), jest tím vinna především mnohem větší emigrace ukrajinská. Poměrně nejrychleji vzrůstá lidnatost v okolí Kežmarku a tq jest rovněž jedna příčina, proč tak rychle slovenský živel sílí tu na účet německého.

Zjištěním vývoje jednotlivých sociálních celků však nemůžeme se spokojiti, nýbrž tážeme se také po příčině jeho různosti. Tu pak statistika může podati toliko základ a jisté vodítko, vlastní řešení problému, možno čekatí od metody jiné nežli statistické.

V nynější době, kdy všechen nutný materál není ještě publikován, musíme se spokojiti pouze tím, jaké světlo na národnostní a konfesijní změny ve spišské stolici vrhá přirozená měna jejího obyvatelstva. Zvláště nej markantnější zjev zatlačování Němců v jejich sídlech obyvatelstvem slovanským dochází v ní osvětlení neobyčejně ostrého a výmluvného.

Od zavedení státních matrik (r. 1896) místo církevních zjišťují se v Uhrách netoliko konfese jako u nás, nýbrž přihlíží se také к mateřskému jazyku snoubenců, novorozených, zemřelých. Data národnostní ve Spíší jsou téměř neupotřebítelna, protože, úřady velmi četné obce ukrajinské považují za slovenské, mnohem četnější než při sčítání. Tato okolnost mohla by také sloužit! za důkaz pronikání slovenského vlivu na půdu ukrajinskou.

Naproti tomu data konfesijní jsou zajisté úplně spolehlivá a bezpečná; mýlky nejsou tak snadné a pak nikdo nemá přímého zájmu na tom, aby byly falšovány. Poněvadž jednotlivé národnosti spišské stolice se od sebe v celku odlišují dosti zřetelně konfessí, jest možno na této konfessíjní statistice měny přirozené založiti pozorování vývoje národnostního.

Prostudování vývoje přirozeného i skutečného za první desítiletí tohoto století přinese jistě velmi mnoho cenného materiální pro porozumění národním poměrům v Uhrách. Zatím práce tato ještě není možná, ježto data o měně přirozené za r. 1909—1912 jsou teprve v tisku. Našemu úkolu však, ukázati na základ a jednu z hlavních příčin oněch posunů ve vzájemném poměru sil jednotlivých národností spišských a především překvapujícího ústupu Němců, postačí, když stanovíme přirozenou měnu jednotlivých konfessí toliko za první polovinu (1901—1905) onoho období. Dospějeme к takovýmto výsledkům:

Na 10.000 příslušníků uvedených církví připadalo v letech 1901 až 1905 průměrem ročně, a to: