Němci přijímali slovenský jazyk za svůj, a takto sel odnárodňovali, jest zhola nesprávné. O poslovenšťování Němců mimo menšiny v slovenských (a polských) obcích a rozptýlené ostrůvky nemůže býti řeči, za to však spišští Němci silně sie kloní к panujícímu národu a porna-ďařují se. Poslovenšťování německých obcí působeno jest toliko tím, že Slováci z okolí zabírají místa opuštěná Němci. Máme tu před sebou neobyčejně významný a zajímavý proces, který zasluhuje bedlivého prostudování.

Maďarisaci nejsou všichni spišští národové stejně přístupni. Nejvíce Němci, mnohem méně Slováci, a to hlavně ve městech, nejméně Poláci a Ukrajinci. Proč právě Němci tak silně podléhají maďarskému vlivu, třeba že s nimi (mimo gelnieký ostrov) přímo nesousedí, na to poukázal Czambel, 1, c, str. 74 a 75, Arci zůstane vždycky otázkou, do jaké míry toto maďaření zůstává a zůstane trvalým a do jaké jest toliko povrchní způsobeno dočasným kursem politickým, po případě i nátlakem při sčítání. Že pří postupujícím buzení národnostního vědomí proti této maďarisaci, jež nemá opory v stálém styku se souvislými sídly maďarského národa, jednou nastane reakcie, zdá se býti jistým.

Od tohoto odnárodňovaní namnoze velmi umělého jest liší ti skutečné pronikání maďarského živlu a usazování Maďarů ve Spiši. Že skutečně Maďaři do slovenských a německých obcí přicházejí a v nich se usazují, o tom nemůže býti na pochybnostech, kdo všimne si stoupání počtu reformovaných, jež může se díti toliko -přílivem z krajů maďarských. Na několika místech skutečně v posledních letech usadil se větší nebo menší počet Maďarů, a to hlavně působením průmyslových podniků a závodů (Krempach, Niž, Slovinky atd.) nebo moderním ruchem turistickým a pod. Spiš ukazuje jasně na nebezpečí známého hesla o industrialisaci Slovenska čistě slovenskému rázu krajiny, bude-li prováděno maďarskou vládou,

Z nej aktuálnějších otázek Slovenska zrovna tak, jako Haliče, Polska ruského a východních krajů vůbec, jest otázka židovská. Ve Spiší nejsou ještě židé příliš četní, dosahujíce podle posledního sčítání toliko 4"3% všeho obyv. V tom ohledu Spíš blíží se západním stolicím slovenským a liší se od dalších východněji ležících, kde židé jsou daleko četnější, dostupujíce v Užhorodu již 10'9%, a ještě dále na východ v stolici marmarošské dokonce 18'4%.

Usídleni jsou tak jako všude na východě především ve městech, na venkově nepřesahují na slovenském úzierní podobně jako v obcích polských a ukrajinských 2%, Při tom lze ve všech národnostních oblastech (mimo kežmarský ostrov v nejpcslednější době) již od delší doby pozorovati, že na venkově jich ubývá, za to však soustřeďují se ve městech a vykazují tam vzrůst nadprůměrný. V slovenských městech bylo r. 1880 mezí ÍOOO obyvateli 56 židů, r. 1910 však 77. Sesílení židovského živlu ve městech působí i stoupání kvóty židovské v celé stolici. Toto stěhování židů do měst jest zjev téměř všeobecný, v západní Evropě jeví se jejich soustředění ve velkoměstech. Souvisí patrně úzce s poměry hospodářskými a jest výsledkem ponenáhlé emancipace od hospodářské moci židovstva. V tomto ohledu by tudíž vývoj ve spišské župě byl na dobré cestě, zvláště když máme na mysli ještě další sešil ování židovstva v nej zanedbanějších stolicích severovýchod- . i nich Uher.