str. 82
Roku 1720 při prodeji domu ve Žďáre shledáváme se ještě s Janem Frydrychem, mistrem heráleckým; je to asi již syn, a to ten, jenž zapsán je v úmrtní matrice roku 1746 dne 5. října: Heraletio, D. Joannes Frydrych, fodinae vitriariae praefectus, annorum 52, ibi sepultus. Byl to snad poslední zdejší mistr tohoto příjmení.
Další kusé zprávy jsem našel z těchto let: 1736 dne 16. září zemřel Paulus Vágner, officinae vitriariae magister Heralecen-sis 42 Ao. — 1741 dne 28. května zemřela Veronica Grosmayerin, 29 annorum, ex vitrifodinis in Heralec. — 1747 dne 31. ledna ex rodina vitriaria Laurentius Silier, sepultus Heraletio. — Roku 1748 je sňatek Václava, syna Jana Pokorného ze sklené huti vortovské se vdovou Polexinou Melchiorovou z huti herálecké; svědci: Karel Sevald, mistr huti sklené vortovské, Jan Strobl z Vortové a Jan Pavel Raigherberger z huti herálecké.
— Roku 1749 uzavírá sňatek Karel Jiřího Seidla s Annou, dcerou Tomáše sklenáře, oba v herálecké huti sklené; svědci: Jan Jiří Peltz a Pavel Reichenberger, z těchže hutí socii vitriarii.
— 1750 dne 10. prosince ex officina vitr. Rychenbergensi Katarina, filia Joannis Storck, sepulta Heralecii. — R. 1751 je sňatek Jana Adama Frant. Eysnera6) s Evou, Martina Jeremera dcerou, ze sklených hutí z Čech (t. j. české strany Herálce) a 1759 Jakuba Kunráda7) z huti sklené herálecké.
Styk s mor. stranou byl tedy stále hojný nejen tím, že sem byly huti přifařeny,8) ale i obchodní. Město Žďár bylo jistě dobrým odbytištěm a na moravské straně bylo hojně laciného dřeva. Proto roku 1732 pronajalo panství novoměstské na dvě leta Barboře Orlové, sklářce v Herálci na rychenburské straně, všechny vyvráti a souše hroznou vichřicí r. 1730 způsobené, na pálení popele, jelikož zde dřevo k jinému se nehodí. Platila za každou vršitou míru popele obsahující 6/4 mor. 20 kr., popeláři musili se na panství stravovati a majitelka ručila za škodu ohněm snad v lesích způsobenou. Tato smlouva byla v r. 1735 na další rok prodloužena a poplatek zvýšen na 21 kr. Roku 1736 za posledních podmínek pronajato pálení popele v lesích u Herálce Matěji Wagnerovi, rodem z Hor. Rakous, nyní sklenáři v Herálci na rychenburské straně.9)
A katastr z r. 1749 zmiňuje se o tom, že obec Mor. Herálec před rokem zřídila pod obecním rybníčkem stupy, kde si sedláci
6) Fr. Mareš, České sklo str. 125 uvádí hutmistry: Ignáce Eisnera roku 1759, Ignáce Hafenbrádla 1793 a Frant. Ig. Hafenbrádla 1797. Roku 1817 zřídil zde hr. Kinský zrcadlovou huť.
7) Je to asi sklářská rodina, která přešla později ů\o Milov (viz Kří-žánky).
8) Novější zprávy budou jistě v matrikách fary herálecké; já použil jsem jenom matrik nejstarších, pokud správu duchovní obstarával farář novoměstský.
9) Prothocol über verschiedene Confracten bei der Herrschaft Neystattl vn 1. XI. 1726 — 30. IX. 1736 v archivu velkostatku novoměst. č. 43.
