se materiál pokračování. Nový, třetí díl zachovává směr prvních svazků a vedle příspěvků o ruském národopise a o národopise sousedních plemen a národů připouští i praehistorii podle systému antropologa Volkova.

Ruskému lidu jsou věnovány v první části tyto stati, vesměs ilustrované: A. M. Z ar e mb s kij objasňuje výrobu ukrajinských kilimů a věcný popis doprovází náčrty nářadí. ^Истормя n техника ткаыья украин-скпх килимов). £'о stránce výzdoby doplňuje ji B. G. Kr y ž ano v-s k é h o pokus o rozbor ornamentálni (Орнамент украинских y румын-скпх килиыов). M. A. F r id e popisuje podrobne výrohu, barvení, ornamentiku i tvary černigovské keramiky (Гопчарство na iore Черниговщины).

D. A. Zol o tar e v konstatuje -/.měny v životě vsi za války a po válce, kterak se obyvatelstvo vracelo k primitívnosti nebo naopak, kterak hromadně zanechalo starších rysů života. — K poznání neruských národů a jejich obyčejů přispěly dvě zajímavé studie B o n č - O s m o-lovského a F. A. Fielstrupa, Свадебныя жплшца турецкпх народ-ностеп, pojednávajících o temže předměte, o významu zvláštní chaty pro novomanžele a závěsné plachty, oddělující nevěstu. A. N. G1 u c h o v seznamuje s významným obyčejem altajských Turků, obětovati před každým důležitým činem koně, usmrceného zadušením. A. A. M i 1-

I er popsal obětné předměty z chudých obětišť osetinských, A. T. Baran-

II i k o v upozornil na jev sociálního života u zabajkalských Burjatů, obdobný středověké Evropě. Synové chudnoucího obyvatelstva vesnického hrnou se do budhistických chrámů, odkud šíří se pak duchovní pokrok.

Druhý svazek je .zahájen důležitými pro ruský národopis úvahami

E. E. Blom.lt v istá o vesnických obydlích v kalužské gubernii a N. P. Gr in kov é o kroji v západní části téže gubernie. Tento nepřístupný jihovelkoruský kraj, jehož se nedotkly migrační změny obyvatelstva za nájezdů kočovných národů v XV. a XVI. stol., zachował mnoho starobylých znaků, jichž věda dosud patřičně nevyužila. Obě stati, důkladně zpracované, obsahují i nové namnoze poznatky na př. o umístění svatého koutu, peci, „polu", o svrchním ženském oděvu (kostolan, šukňa, šušpan, zanaveska, chvartuk) a j. Drobnější je příspěvek A. N. Samo ji o vice o listině cechu umělců-herců v loutkovém divadle v Turkestaně. D.S.

@----------------------

Сборник трудов Иркутскаго Государственного З^ниверситета. Выпуск XII. Педагогическин факультет. Иркутск 1927.

Etnografie se týkají pojednání: B. Petři: Etnografické výzkumy u drobných národů ve Východních Sajanech (217—235), t. j. u Karagasů a okinských Soiotů v sev. Sibiři. — V. Floreneon: Mongolo-burjatská pohádka o Mergen-Zarikto (237—250) v originále a ruském překlade.

@-----------------

Suomalais-Ugľilaisen Seuran Aikakauskirja. Journal de la Société finnoougrienne. XLI. Helsinki 1926.

1. Uno Holmberg, Über die Jagdriten der nördlichen Völker Asiens lind Europas. 1—53.

2. Martt: Räsänen, Eine Sammlung von mäni-Lieclern aus Anatolien. 1—60.

@-------------------------

Národopisné museum v Praze pořádá výstavku obrazu a fotografií z Valašska. Krásné hory bezkydské a (zejména rázovité stavby valašské zobrazují kresby a akvarely i olejomalby malířů Karla Hoffmana, J. Heřmana a J. Kobzáně, lidové stavitelství z okolí Nového Hrozenkova na Vse-