Lidová prosa na Podbrdsku.

Konečně pak chceme čtenáře seznámili s prostředím, ve kterém byly podbrdské povídky zachovány a z něhož byly do sbírky přeneseny, s okolnostmi, za kterých se tak stalo, zejména však. s rázovitými postavami našich venkovanů, z jejichž živé paměti byly převzaty. Nebude nezajímavo zmínili se i o způsobu, jak byly povídky ony vypravovány, a йо závěru této práce umístíme tři životopisy nejrázovitějších vypravova-telů, jejichž životní dráha i myšlení jsou pro náš venkov a jeho lidové umění slovesné velmi typické a charakteristické.

Úlohu venkovských vypravovatelů lid. povídek zastávají na Podbrdsku věrně a s láskou dosud většinou staří lidé různého zaměstnání, ponejvíce venkovsky výdělečného', lidé chudí, z nichž mnohým plynul život více v strasti než v radostech, muži i ženy, jejichž životní úděl připoután byl většinou k rodné hroudě, tu a tam pak v řídkých případech i k poznání světa širšího. V životopisech venkovských pohádkářů nalézáme muže-havíře, vdovy po hornících, 60—70 let staré dělnice-podělkářky, výměnkáře a výměnkářky, posluhyně, husopasky, babičky z chudobince, stárky, staré chałupnice, muže i ženy ve věku 50—80 let, nejčastěji však lidi věku 70 leť. Převahu jich pak tvoří ženy stařeny, pohádkářky charakteristických postav, jejichž svéživotopisy jednotlivě podle jejich vlastního vyprávění budou ke konci této zprávy připojeny ve třech případech.

v Jest zajímavá sledovati, co oi sobě podbrdští vypravovatelé pověděli .a jakými se okolí svému jevili. Vzdělání jejich nevybočovalo z mezí obvyklých pramenů vědomostí prostých venkovských lidí a nepřevyšovalo stupně vědomostí získaných na škole obecné, ba v mnohých případech nedostupovalo ani požadavků tohoto stupně; stalo se, že na otázku po dovednosti ve psaní bylo odpověděno záporně, jindy zase bylo shledáno, že veškerým vzděláním žen poděíkářek byl svět a akušenoisti získané v jediné vesnici, ve které ztrávily svůj dlouhý nuzný život. Muži pak mohli se pochlubiti většími znalostmi světa, dokládajíce, že jezdili v mládí po trzích, že byli v Praze nebo někde jinde daleka za svými vojenskými povinnostmi. Tak se