šířil obzor zkušeností jedněch vůči druhým, z nichž mnozí, uváděli na podiv zálibu ve čtení lidových knih, jejichž četbou se rádi obírali. Čilostí duševního života překvapovaly sběratele zvláště ženy-pohádkářky, podle zpráv stařenky milých, vrásčitých tváří, bystrých očí i živé hovornosti, jež se živily většinou podělkováním na obci, pasením hus. a draním peří. Staří výminkáři těšili se zvláštní pozornosti a vážnosti všech sousedů, měli svůj kruh stálých posluchačů, s nimiž kromě vypravovaných povídek sdělovali i hojnost zásob a bohatost repertoáru lidového vypravování.

Prostředí, ze kterého byly zapsáním zachráněny a uchovány lidové tradice prosaické na Podbrdsku, jest dáno okolnostmi, za kterých byly vypravovány sousedstvu i sběratelům. Byly to sugestivní chvíle večerních besed listopadových a prosincových v době draní peří a předení lnu, kdy se sousedstvo scházelo u výměnkářů, kde bavili se o různých věcech, do kterých zamluvili i pohádky, strašidelné povídky a jiné. Praví se, že v chalupě v podbrdské vesničce v Domin. Pasekách, pod Slonovcem, ve vesničce pod horami rozložené na úpatí lesů, vyprávělo se nejraději večer před rozsvícením; někde za takových večerů středem vypravování byl dědeček, kolem něhož byli shromážděni mužové, jinde stařena, již okblopovala vnoučata a ženy, večerní práci se oddávající. Důležito jest poznamenali, jak bylo vypravováno těmito jirostými lidmi a od koho zachovali a potomstvu odevzdali stará vypravování ve svém domově do doby pozdního stáří uchovaná.

Většinou projevovali staří lidé ochotu reprodukoviati podání prosaická z paměti svého mládí; jimi živili duši po celou dobu svého života. Někteří rozpomínali se a rozvláčně vypravovali pohádkové příběhy, na vyzvání a požádání váhajíce. Jiní začínali sami, bez rozmýšlení a zdráhání dosti rychle obnovovali v své paměti uchované děje, gesty znázorňujíce svá vypravování nebo činíce významné pomlčky před sdělením důležitého obsahu; mnohdy svá vypravování prokládali žertovnými poznámkami, případnými extempore, oživujíce tak pásmo svého vypravování, jež vyvíjeli zvolna, uceleně, plynně, ač i mezi nimi vyskytli se jedinci s pamětí ochablejší a tempa vypravování velmi otřeseného; bylo to zejména u stařenek, jejichž bedra tížilo břímě pohnutého' života. Ze způsobu mluvy i slohového vyjadřování mnohých by se daly charakteristické zvláštnosti podání lidového vyznačiti.

Pramenem živých zdrojů lidového vypravování některých a to zejména těch, kteří uváděli, že buď neumějí čisti nebo na čtení neměli času, že jindy nebyly takové časy, že je máma honila po polích, — byli staří lidé, muži a ženy, kteří za jejich mládí podle jejich vlastního doznání vypravovali jim, mladým tehda lidem, mnoho ze svých zásob lidového podání; uváděli opět buď dědečky své nebo babičky, nebo význačné typické