Zprávy o museích a společnostech národopisných.
Školské museum v Plzni uskutečnilo se r. 1927 spoluprací krajinského odboru Pedagogické jednoty Komenského a Národopisného musea Plzeňska. Podnět k němu dalo nejen učitelstvo, nýbrž sám mohutný rozvoj plzeňského školství. Umístěno v budově Benešovy školy, dělí se na dvě sekce, týkající se jednak vývoje školství, jednak organisace školní práce. Obsahuje tyto skupiny: I. Počátky plzeňského školství, II. gymnasium u sv. Anny, III. škola reálná, IV. škola hlavní obecná, V. počátky čeiské školy, VI. česká škola ve Štiftu, VII. Jan Bychtařík a staří učitelé, VIII. rozvoj českého školství po r. 1874, IX. vnitřní organisace a práce školy, X. škola -za světové války, XI. práce a odměny žáků, XII. školní pomůcky, XIII., XIV. práce učitelů. Stručného průvodce po museu vypracoval L. Lábek. D. S.
@----------------
Národopisné museum Plzeňska vykonalo v r. 1927 důležitý krok vpřed novou, odbornou instalací isbírek a novým etiketováním exposic. Vystavené зЫгку, přísný výběr íze všeho materiálu, sestaveny ѵ souvislý řetěz, který-může podati návštěvníku celkový obraz vývojový a označeny viditelnými čísly (1—138), které provázejí tabulky s výkladem o významu jednotlivých skupin (kroje, různých řemesel, keramiky atd.). Tyto krátké, výstižné stati, vystihující vývoj .a důležitost každého odvětví, vydány pak souborně i v průvodci po museu. Novým označením sbírek, přehledným a poučným, předstihlo plzeňské museum jiné ústavy a zasluhuje následování. Úřední činností musejní správy rozmnoženy nejen sbírky, nýbrž i podstatně obohacen lístkový a fotografický archiv, kterými materiál musejní stává se neobyčejně přístupný vědeckému studiu. Z fotografií vzrostly zejména kolekce lidových staveb spoluprací fotoamatérů. Tento „stavební archiv venkova", vzorně založený, kde každé obci věnován je zvláštní svazek a kde jsou uloženy obrazy a údaje o všech jejích významných stavbách, zpracován až do písmeny H. K jeho vzrůstu přispívají i přípravné práce pro Národopisný soupis Plzeňska, na kterém pilně pracuje má 20 odborníků a jenž, za vedení řed. L. Lábka, blíží se svému zakončení. Během roku uspořádala správa musea výstavu svatováclavských památek, první soupis-těchto památek na českém západě (s katalogem), drobné exposice ѵ musejních sbírkách- a spoluzasloužila se o uskutečnění stálého školského musea v Plzni. O literární činnosti bylo již v Národopisném Věstníku referováno-. Zvláště třeba vytknouti studie: M. Lebková,: O původu lidového kroje ženského v západních Čechách. L. Lábek: Lid na Plzeňsku, obraz jeho života a práce v domě Gerlachovském, Nástin praktické museologie a sbírku Památná místa našeho kraje.
Nová IX. Bočenka musea za r. 1927 obsahuje výňatky ze »name chra-stecké „Knihy Pamětmi to jest Popsání rozličných, věcý, které se od Koku 1805 přihodily". Pisatelé knihy, chrastečtí učitelé, všímali si nejen události, týkajících se školy a obce, nýbrž věnovali pozornost i běhu veřejných událostí a mínění a učinili z ni zajímavý pramen kulturně-historický. D. S.
@--------------
Městské museum v Ivančicích ve své Musejní ročence 1928 zařadilo kromě jednatelské -zprávy za r. 1927 několik statí: výňatek ze studie J. F. Svobody o lidové keramice zá.padom-oravské (z Národopisného Věstníku) a to .kapitolu -o keramice ivančické, dále citát z knihy Paměti města Ivančic
|
