str. 359
Museálna slovenská spoločnosť ve svém programu pro rok 1928 staví si především dva nemalé úkoly: 1. uskutečnit novou budovu pro musejní sbírky, pra kterou zahájila národní sbírku a která má být r. 1930 otevřena., 2. uvésti v život rozvětvenou sběratelskou činnost, kterou by se sbírky doplňovaly. V Časopise musejním uveřejni] správce musea Jan G ery k vřelou výzvu, v prvé řadě k učitelům, kněžlm a notářům, aby shromažďovali předměty lidového bytu. Uvádí se i stručný program sběratelský, zahrnující v devíti bodech národopisný materiál. Proi nejbližší rok proponováno je shromažďovati předměty a zprávy zvykoslovné a sice' podle období, k nimž Časopis přinese vždy vhodný dotazník. Prvé číslo- časopisu obsahuje dotazník o zvycích velikonočních. — Další činnost musea, bude záležet v uspořádání a katalogisování sbírek a' pořádání výstav.
V programu musea pohřešujeme však dostatečně zdůrazněný zřetel k předmětům všedního bytu a práce, které bývají pro odborné národopisné studium mnohem důležitější než lidové umění, a péči o výzkumnou, popřípadě expediční činnost musea samého. D. S.
@---------------------
Národopisné museum v Záhřebe pokračuje ve vydávání velkého díla Zbirka j u g o s 1 a ve n s k i h o r n a ш e n a t ä, publikujícího, skvělou formou bohatství musejních sbírek. Svazek II. (Zagreb 1926) obsahuje 4 tabule s 24 vzory výšivek a to vzory se ženských plen na hlavu (pečí) z okolí Sisku, výšivky z ženských košil z okolí Banjaluky a z Makedonie od Bitolje a dýnka čepců z okolí Sisku. Svazek III. (Zagreb 1927, tab. 4.) přinesl výšivky chorvatské, provedené bílou nebo bílou a černou bavlnou a vlnou za pomocí techniky prolamování a sice z čepců a z košil ženských i mužských z okolí Krize, Záhřebu a ze Slavonie. Novými sešity sbírky dostává se tedy veřejnosti cenného studijního materiálu, který je pro nás tím důležitější, že chorvatské vzory mají mnoho společného s výšivkami slovenskými. Výšivky z Posáví jsou důležité pro studium vzorů z dolního Pováží a chorvatské výšivky prolamované pro studium vzorů uherskobrodských a na síťování provedených. Keprodukce jsou provedeny tříbarevnou autotypií v přirozených barvách a v přirozené velikosti a provázeny jsou vysvětlením původu i techniky. S národopisného hlediska bylo by však ku prospěchu i uvedení místních názvů a při výběru zřetel, který by ukazoval buď vývoj vzoru nebo by shrnoval typy jednoho kraje. D. S.
@-----------------------
Šetnje kroz etnografski muzej u Zagrebu. 8°, str. 87, Zagreb 1927.
Nákladem ředitele 'S. Bergera a prací kustoda dra Mirka Kuse-Niko-lajeva vydán byl nový průvodce po sbírkách. Autor upravil jej pro široké vrstvy návštěvníků a proto přizpůsobil jej formou i obsahem. Uspořádal jej v pravou procházku sály, kde upozorňuje na význačné exposice, ovšem, chtěje jen informovati návštěvníky a vzbuditi jejich zájem, na exposice nejvíce poutající oko. Průvodce poskytuje dobrý přehled o bohatství záhřebského musea, zejména o vynikající sbírce textilií, i o jeho uspořádání. Oproti starším průvodcům J. Belovič-Bernadzikowské, které byly pouhým, ne vždy přesným registrem předmětů, jeví velký pokrok v duchu národopisného studia. V úvodě zmiňuje se autor i o původu musejních sbírek, kterým základem byla nejen sbírka S. Bergera, nýbrž i sbírky musea umělecko-průmyslóvého, obchodně-průmyslového a školského. D. S.
@-------------------
|
|
