nebo višněmi, na podzim pak jsou v oblibě buchty se švestkami syrovými, jejichž vypečená šťáva zbarvuje kraje pečiva do červena. Nemá-li hospodyně žádné jiné náplně po ruce, pak naplní buchty rozstrouhaným perníkem, anebo udělá buchty prázdné, které však toho názvu přece zcela nezasluhují, neboť se do nich dává roztlučená skořice s cukrem. Opravdu prázdné jsou jen buchty do jitrnic, které se dělají z horší mouky pšeničné, nechají se skynout a pak se pekou v troubě, aby byly připraveny, než se zabíjí a tedy než jich bude potřebí do jitrnic.

Z pěkného těsta, připraveného jako na buchty, dělají se také karásky, podobné vlastně malým vánočkám. Splétají se ze dvou nebo tří pramenů, na vrchu se mašlují rozkloktaným vajíčkem nebo sypou mákem; pekou se na plechu nebo na pekáči, který má nízké krvje. Někde dávají do nich jako do vánoček fenykl neb anýz. Podobně se upravují věnečky, spletené z tenkých pramenův a stočené v podobu věnce; aby se nerozběhly, pekou se na pekáčku okrouhlém, kastrolu nenepodobném.

Svátkovým a příležitostným pečivem jsou koláče. Kdy se pekou, povíme níže, zde si všimneme jen jejich jmen a úpravy, podotýkajíce, že naše selky dovedou péci koláče neméně chutné než měšťky v proslulém koláčovém Berouně. Koláče jsou dvoje: naše a německé, ony jsou malé a různých tvarů, tyto jsou veliké a bez určité podoby; odtud dal jim lid, jako všemu neforemnému, obhroub-lému, jméno „německých".

Dělajíc „naše" koláče hospodyně nakrájí si těsta na menší kousky, jež pak rozmáčkne do čtverhranu, pak dá do prostřed povidel, máku, tvarohu nebo jablek, rohy těsta trochu protáhne, obrátí nahoru a tam dohromady smáčkne. Těstový povrch se pak omašluje. Tak povstanou koláče očkaté, ze kterých vykukuje vložená náplň. Dle té náplně se pak koláče jmenují: povidlové, makové, tvarohové, jablkové. Pro rozmanitost udělají také nějaké koláče ploché, placičky, jejichž rohů neprotáhnou a nahoru nezatočí; ty jsou buď čtyřrohé, nebo okrouhlé, vykrajované z těsta vrchním krajem sklenice. Tu a tam vznikne též koláč zavíjený, buchtičce podobný, a k tomu všemu přidruží se koláče prázdné, cirátky, zrobené ze zbytkův a odřezků těstových; z těch povstanou kolečka buď osamělá, buď po dvou až čtyřech slepená, plátky, věnečky, kohoutky a j. Takové koláče musí býti povrchu nasypány mandlemi na drobno rozkrájenými, neb obaleny máslovým těstem; do plátků podoby piškotové vtiskne se obyčejně celá mandle doprostřed.

Zde budiž ještě poznamenáno, že hospodyně z pravidla dělá koláče z mouky dvojí: z cajkové a z horší mouky bílé. Těchto je třeba zvláště pro děti, které by u koláčů vězely celý den, pro chasu, která jich dostane také značné množství, a pro žebráky.