Na německé koláče rozválí se těsto na celý plech, vrch jeho se pokryje tvarohem, mákem a pod., těstový kraj se omašluje a koláč posype se pak mandlemi na dlouho krájenými. Na německé koláče dojde obyčejně až po našich; hospodyně je pak rozkrájí na kusy, aby bylo snáze domácí jimi poděliti.

Z nejlepší mouky peče se dále bábovka, na niž mají v každé řádné domácnosti zvláštní formu hliněnou; moderní formy plechové netěší se valné oblibě, protože se v nich pečivo snadno připálí. Má-li bábovka býti dobrá, aby se „jen rozsejpala", nesmí hospodyně šetřiti smetany, másla a vajec; čím více toho obětuje, tím chutnější jest její výrobek. A šetřiti tu íiení na místě již proto, že bábovka se dělá málokdy, jsouc vlastně pečivem příležitostným. Hospodyně ji dává na pr. darem k jmeninám, veze ji s sebou, jak již řečeno, jede-li návštěvou někam, kam se zřídka dostane, posýlá ji, chce-li někoho zvláště uctíti a p. — Do bábovky dávají nejčastěji mák nebo skořici s cukrem a hrozinkami, někdy též rozstrouhaná jablka.

K vzácnějším pečivům patří svítek, který hospodyně pekávají zvláště tehdy, když potřebují z jakýchkoli příčin lepšího pokrmu postního. Zadělávají naň z pěkné mouky, do které počítají na půldruhého žejdlíka mléka 3 vajíčka, pak dají trochu soli, kousek másla a něco cukru. Těsto přijde na horký pekáč nebo kastrol řádně vy-mastěný máslem. Svítek se peče v troubě hezky do červena a krájí se pak na dlouhé kusy.

A nyní jsme se ocitli u pokrmu, který jest chvalně známou kuchyňskou specialitou českou, právě jako výborné knedlíky švestkové. Jsou to do1ky (na Českobrodsku též vdo1ky), kterých nám lec-který cizinec věru může záviděti. O jejich úpravě a hodnotě nás poučuje dosti zevrubně písnička, na kterou si tanečníci „besedy" snadno vzpomenou.