pravdivo; není-li totiž tvarohu, sypává hospodyně dolky, namazané povidly, perníkem, ale pak jich ovšem již nekropí. Dolky dostávali u nás druhdy (kromě jiné dávky) ponocní o své štědrovečerní obchůzce nebo vánoční koledě.

Druhému druhu dostalo se názvu dolků vlastně jen zneužitím, slušíť mu právem a po výtce jméno placky. Ty dělají se z téže mouky a tak, jako dolky válené, ale pekou se v troubě (bez pekáče nebo plechu), odkudž vzniknou na nich kůrčičky. Na vrchu se obyčejně trochu pomašlují a posypou netlučeným mákem, než se dají do trouby; odtud slují sypánky. Není-li máku po ruce, pak jich hospodyně nemašluje, ale když jsou pečeny, namastí je.

Lívance se dělají z mouky ječné a připraví se na ně řídké těsto. Hospodyně je pékají nejraději tehdy, když lze dělati oheň na ohništi pod komínem. Ohniště ve starších domech selských bývá v síni, ze které se vchází s jedné strany do světnice, s druhé do komory. Na ohništi postaví se k tomu upravený široký plát, pod nímž se topí; hospodyně potom leje těsto sběračkou z nádoby na pomastěný plát, kdež se rychle peče tenký lívanec za lívancem. Teplé lívance jedí pak buď jen maštěné, nebo maštěné a posypané tlučenou skořicí s cukrem. Studené sypají tlučeným mákem a cukrem, perníkem, nebo je mažou povidly, sypou tvarohem a kropí kyselou smetanou.

Podplamenice se dělávají při pečení chleba. Když hospodyně vymísí chléb, vezme kousek chlebového těsta, nechá je skynouti, pak nadělá placek, a když rozhrabe v peci uhlí, než do ní sází chléb, dá je u uhlí upéci.

Na řepánky zadělá se jako na dolky z mouky žitné nebo pšeničné. Když jsou kousky těsta připraveny, dá se do nich rozstrou-haná řepa vařená, smíchaná s tlučeným mákem. Na vrchu posýpají je mákem nebo mašlují. Pekou jo v holé troubě. Stejně se upravují ze1níky, jen že místo řepy přijde do nich na drobno usekané a usmažené zelí, okořeněné pepřem.

Od tuhosti („tuhý jako hnejt") dostaly jméno hnejtenky. Dělají se z těsta bez kvasnic a hodí se k nim zvláště zbytek těsta, když se vaří knedlíky. Mají-li býti zvláště dobré, upravují je takto r Do těsta z nějaké lepší mouky dají omastek a třebas i škvarky (odtud jim místy říkají také škvařkové placky) a pekou je v troubě do červena. Nesypají jich ani nemašlují. Převařovala-li hospodyně máslo, z něhož jí zůstala raukaše (usazenina, zbylá na dně nádoby), dělá hnejtenky raukšové, do nichž místo jiného omastka zamíchá raukaši.

V následujících dvou druzích pečiva užívá se brambor jakožto příměsku velmi podstatného. Připravuje-li hospodyně bramborové placky, oloupá vařené brambory, rozstrouhá je, promíchá moukou a troškou