více koster, jakýsi kříž s relikviemi, 1 slzní nádobka a několik římských mincí, při kterémž nálezu vzpomenuto staré pověsti, dle níž Jedovnice Římany obývány býti měly. Jiná mince zlatá, dva dukáty těžká, císaře Trajana nalezena na poli poblíž hradu holštýnského.

Zdá se nám, že v těchto krajinách od Brna až k Blansku nepoužívali cestující údolí Svitavy, jelikož jest příliš úzké; možná, že kupci od Mušova použili okliky k Blučině, Měnínu a dále k Líšni kol Starých zámků, údolím Ěíčky dále ke Krtinám a Jedovnicím se brali, kdež teprve někde přešli opětaě v údolí Svitavy. Nasvědčuje tomu nejen hradiště líšeňské, nýbrž i jantarová perlička v jeskyni Pekárně u Mokré objevená.

Od Blanska žleb řeky se volně rozšiřuje a ku severu otevírá. Zde setkáváme se s penězi římskými až u Skalice.

Na jihozápadním konci vesnice jest malá vyvýšeninka „Hradisko", potokem „Umořím" obtékaná, kdež již častéji peníze nalezeny byly, ač jinakých známek po osídlení zde neviděti. Jeden zde nalezený stříbrný peníz měl 17 mm. v průměru. Na jedné straně jest podoba mužská, kolem ní nápis: VESPASIANVS CAESAE; na druhé vyražena nahá sedící žena o hůl nebo meč se opírající, kolem níž jsem četl nesrozumitelný — místy nečitelný nápis neb skratky SRP CO .... LONMAR.

Dále na sever podnes důležitější nález neučiněn, toliko u Moravské Třebové na kopci „Burgstadtl" nalezeny prý římské mince, o nichž bližšího nám neznámo; významno však opět jest, že i zde ku nálezům těmto spadá zemská stezka kladskopolská.

Zbývá nám ještě dodati o druhém hlavním proudu přímo do Kladska směřujícím. Ihned při překročení hranic zemských shledáváme se s důležitými topickými jmény Landžhot se starodávným mýtem, Týnec, o němž známo, že již r. 1030 byl zničen, a Strážnice.

Asi hodinu cesty na východ posledně jmenované osady uzříme horu Šumárník — daleko pošinutý to výběžek Karpat lesem porostlý, dvojnásobným kamenným náspem obehnaný, na němž před několika lety nalezena stříbrná mince císaře Marca Aurela (161 —180), uložená nyní v zámecké fbírce ve Strážnici.*)

Tok Moravy na těchto místech jest velmi močálovitý, tak že obchodníci museli se ubírati po úbočích buď Karpat neb Maršových hor, které se zde setkávají.

Na obou těchto březích nalezeny mince u Zlech o v a (Constan-tinus) a Mař a ti c (Justin), z nichž prvá osada nalézá se západně, druhá východně uherského Hradiště.

Okolí Uh. Hradiště jest na nálezy pravěké velmi bohato. častěji přišlo se už na mince římské; tak jich má české gymnasium