V ladimíra B. Antonoviče má i pro nás západní Slovany zvláštní interess. Obírá se nálezy přesně ohraničeného kraje, osídleného kdysi slovanským kmenem Drevljanů. Hlavním cílem této výborné práce Antonovičovy bylo, z rázu kur-lianů, jejich stavby i obsahu odlišiti kurhany drevljanské od památek jiných okolních kmenů slovanských. My se své stránky pokládáme za nesprávnou apriorní domněnku, že by jednotliví sousední kmenové slovanští, které vyčítá na známém místě letopisec Nestor, museli se i v obřadu pohřebním, nebo v rázu památek dávaných mrtvému do hrobu od sebe lišiti, ale v tomto případě došel Antonovič ke skutečně zajímavým výsledkům, zejména vzhledem k památkám severněji rozloženým, jež se přičítají Sěverjanům. V prvé části své knihy podává spisovatel nejdříve obecný přehled rázu kurhanů ze severní části kijevské a jihovýchodní části volyňské gubernie. Mohyly, v nichž lze rozeznati několik menších typů, mají celkem stejný ráz, který zove Antonovič drevljanským, Hranice rozšíření tohoto rázu tvoří na severu čára táhnoucí se poněkud jižněji od rusla Pripetu, na východě tok Dněpru od ústí Pripetu do ústí řeky Irpeňa (na druhé straně setkáváme se již s typem sěverjanským, jak jej vyznačil Samokvasov na základě svých výkopů v poříčí Desny), na jihu tvoří hranici čára táhnoucí se od Dněpru k pramenům Rastavice. Na západ šíří se tento typ pravděpodobně až k Sluči. V tomto kraji napočítal Antonovič 307 pohřebišť s více než 7400 kurhany. Sám jích rozkopal 261, z nichž 245 mělo ráz drevl-janský. Kurhany mají podobu kužs lovitou dosti pravidelnou se střední výší 1 m. Násyp skládá se te'měř vždy z te'že půdy, na níž kurhan stojí, a obsahuje téměř vždy střepy hliněných nádob špatně pálených, zvířecí kosti (nejvíce beranní), nikdy však celou kostru, pak uhlíky, kousky dřev a pod. Jest patrno, že nebyly sypány najednou, ale dobu delší. Drevljanské mohyly naproti sěverjanským obsahují vždy těla nespálená, tedy kostry. Tyto leží buď pod úrovní země, nebo nad ní, nebo rovně s ní, nejvíce pod horizontem v nehlubokých jamách (58%). Kostry často bývají okruženy se všech stran vrstvou uhlí. Stopy dřev u kostry pravidlem se nevyskytly, jen u 24%. A zde ještě patrně netvořila dřeva hrob nebo rakev, nýbrž položena byla buď nad mrtvolou nebo po stranách. Železné hřeby našly se však dosti často, ale bez pořádku. Pod mrtvolou byla často sdělána zvláštní vrstva hlíny, písku nebo uhlí. V každé mohyle ležela kostra jediná, výjimek bylo toliko 5%. Kostry ležely vždy na zádech, s hlavou pravidlem obrácenou k západu, nohami k východu (toliko ve 2% obráceně). Položení rukou bylo různé: podle těla i na těle, prvé nejčastěji (30%), nohy s řídkou výjimkou nataženy. Střední vzrůst změřený na 130 zachovaných k ostrách byl 1,672 m. Lebky byly dosti často krátko-lebé. Změřeno jich bylo 43, a střední index byl 80,7. Připojí-li se však k tomu i lebky z žitomírského pohřebiště změřené Gamčenkem (dohromady 66), sestupuje střední index na 78-5. Dolichocefalů bylo 14. Charakteristikem drevl-janských mohyl naproti povljanským jest, že se v nich zbraně nacházejí velmi zřídka: železná kopí, kinžaly, nože, ale pouze jen v 2,5% prokopaných kurhanů. Mnohem častější jsou předměty domácího bytu, ale opět velmi zřídko keramika, nejvíce jen střípky. Z pěti celých nádob lze souditi na užívána kruhu hrnčířského. Čtrnáctkráte uašly se ostatky dřevěných, železem okovaných vě-dérek u noh koster. Také se našly číše zhotovené z lebky lidské. Železných křesadel našlo se několik, křemeny ku křesání častěji. Nejčastější byly malé, rovné, železné nožíky nalezené téměř ve všech pohřebištích, nejvíce na levé straně u pasu, řídké jsou srpy a přesleny, z oděvu nezbylo nic než prach, jen dvakrát našly se kousky zachovalejší. Oděv spjat byl pásem tkaným nebo koženým, opatřeným bronzovou, stříbrnou přeskou. Zajímavé jsou zbytky kožené obuvi. Ze šperků nejčastější jsou ozdoby náhlavní, kruby vpletené do copů, prsteny, náušnice (také esovitě zahnuté), řídko nákrčníky, náramky, zvláštní diademy z kruhů sestavené, zbytky čapek z březové kůry a podobné. Zbraně jsou železné, šperky více ze stříbra než z bronzu. Zlato chybí téměř úplně. Velmi hojné jsou korale skleněné a pozlacené. Z těchto výsledků lze v mnohém