str. 717
ovšem doplniti i opraviti zprávu Nestorovu o Kultuře drevljanské. Nebyli nijak na tak nízkém stupni, jak je líčil. Vedle kurhanů z rázu drevljanského našlo se v témže území i několik hrobů z doby kamenné a. dva hroby typu skyth-ského, jeden u vsi malých Ladyžič na sev. břehu Pripetu, druhý u místečka Kotelny. Po této prvé části následuje nyní podobný denník výkopů u všech pohřebišť, jichž jména zde vyčítati nemusíme. Nejdůležitější našla se u města Žitomíra, kde již před Antonovičem kopal Serg. Gamčenko. S.
Antiquités de la Petite-Russie. Collection du Comte Alexis Bobrin-skoy. (Petrohrad 1892). Stran 19. 8°. Malá tato knížka neměla původně jiného účelu než posloužiti za průvodce po zajímavé sbírce skythských a jiných starožitností hr. Alexeje Bobrinského na mezinárodním sjezdu archaeologickém v Moskvě minulého roku. Podává však kromě toho stručný ale velmi pěkný přehled jihoruské předhistorické archaeologie, s nímž se ve všech bodech s radostí snášíme. Šíře o věcech těch pojednal hr. Bobrinský ve svém známém díle o kurhanech z okolí městečka Směly, jehož se právě dotiskuje druhý díl. N.
?????????? H. ? ?????* ???????-???? ?? ??????? ????-????-?????????^?????. — Kijev 1892. 8° stran 33. Knížka obsahuje čtyři stati a končí v následující výsledky: V okolí Kijeva na březích Dněpru bydlili Skytho-S'ované již v prvních stoletích po Kristu, přišedše sem z krajů pontských. Ěímané totiž po krutých bojích zničili tu za císaře Trajaaa říši G(tů, kteří nebyli nic jiného, než titíž Skythové, s kterými se pak setkáváme na Kijevsku, kam byli unikli a se usídlili. Tito Getové nebo-li Skythoslo-vjané byli předky potomních Slovano Rusů. Ve IV.;—VI století rozvili se na Kijevsku i kulturně a stali se již tehdy křesťany, jak svědčí Leopardovu řada nalezených křížů, které po tvaru odnáší k V.—VI. století.*) — Spisovatel přidává se tedy úplně k tradici Nestorové, že Slované kijevští přišli od Dunaje; v archaeologické stránce přejímá nejvíce stanovisko Samokvasovo. N.
A. M. ???????????. BtnopyccKÍa ?????????. Cásť I. Stran VIII.+136. Petrohrad 1890. 8°. (Cena 2 r. 50 k.) Kniha tato jest vlastní druhé vydání stati vytištěné r 1S67 v památníku vitebské gubernie pod titulem »????????? ??????? ????????? ???????«. (Vyšlo zvlášť v Petrohradě r. J867), ovšem pozměněné, opravené a doplněné. Titul ostal však dosud příliš široký, jsou tu popisy památek pouze vitebské gubernie, ovšem jedné z nejdůležitějších gubernií, a to ještě jen popisy nepatrné části památek. Obsahem rozpadá se na sedm ststí: 1. Kurhany vitebské gubernie. 2. Zámky a hradiště. 3 Nálezy mimo mohyly. 4. Památky doby 'kamenné. 5. Kameny se starými nápisy. 6. Staré chrámy vitebské gubernie. 7. Starožitnosti církevní. Ve vitebské gubernii jest veliké množství památek, ale popsáno je jich tu velmi málo, tak že kniha ve skutečnosti daleko nemá toho interessu, jaký vzbuzuje její název. Také jest v ní řada nesprávností všeho druhu. S.
Houdek V., Pověsti o oernokněžnících a jejich výklad, v Brně, 1893. Vážený spolupracovník Č. Lidu V. Houdek v otisku z Cas. Mat^Mor. ukazuje na základě lidového podáni slovanského, ?e prototypem černokněžnika moravského byl by asi chorvátský grabancijaš dijak. Jak důmyslně prof. Jagič
*) Jsou to prosté kříže se čtyřmi rovnými rameny.
|
|
