Máje z okolí uhlířsko-janovického.

Týden nebo 14 dní před májemi, jež buď ke konci dubna, nejvíce však v květnu se slavívají, sejde se chasa v hostinci, aby, jak říkají, „pili na máje", radí se totiž o všem, co se slavnosti týká. (Nemohou-li v některé vesnici dostati „muziku", staví se máje až první neděli v červnu). Vyvolí se nejdříve král, tři nebo čtyři tanečníci, dále připíječ, jenž má ze všech nejtěžší úkol, a první družička, které se dříve „stárková" říkalo. Nyní se toho názvu ve vesnicích, v kterých se dosud máje slavívají, neužívá, ba v některých vsích je vůbec neznám. Zároveň smluví se s hudebníky o plat při vyhrávání o májích. Další důležitou osobou při májích je „kat", jenž však se z chasy či „májovníků" nevolí. Bývá to obyčejně ženatý muž, jemuž „májovníci" za službu kata zaplatí útratu v hostinci. Zvolená první družička, jež bývá obyčejně nejhezčí a nejbohatší dcerka, opatří věnec, který bývá 1 nejlepších polních pestrobarevných květin, a není li těchto, opatří květiny od zahradníka. Pěkně upletený věnec dává se na dřevěný talíř, jejž připíječ nosí. Velmi často, ba obyčejně již při volbě „má-jovníků" pijí tito u hospodského, jak říkají, „napřed", veselíce se až do večera. Tím se jaksi víží, že vytrvají ve spolku májovníků až do konce. Nevytrval-li by kdo a odstoupil, musí zaplatiti celou útratu, již napřed udělali.

V pátek nebo v některé vesnici v sobotu před samou slavností jdou někteří z májovníků pro „máje", březové to větve, a pro „krále", j. pro vysoký smrček. Král se pak až po korunku oloupá. Větve koruně ozdobí družičky pestrými pentlerai a šátky; oloupanou část smrčku ovinou zeleným chvojím.