Předchozí 0011 Následující
str. 8

Selský statek ve Slezsku.

Podává Václav Hauer. @P@Vnitřní zařízení.

Vnitřní zařízení.

K studiu vnitřního zařízení volil jsem statek 6. 12 ve Skřipově, č. 23 v Kylešovicích a 6. 17 v Heřmanicích. 1) První z nich jest v obci jeden z nejstarších. Vystavěn jest ze dřeva, až na pilíře stodolní a komín v síni, který až k zemi, jak jinak ani býti nemohlo při dřevěných stěnách, dosahuje. Kryt jest došky. Zadní štít jest dole lomen, a v lomenici té sklop (vikýř) na hůru. Stropy mají trámy nezakryté. Zvláštností jeho a několika jiných statků ve Skřipově je, že obydlí a stáje stojí uprostřed dvora, a ne na boční straně.

Statek z Kylešovic jest obrazem statků obyčejně se vyskytujících. Veliká hloubka jeho proti šířce zaviněna sousedstvím. Z dřevěného přestavěn na kamenný r. 1890, stáje v letech šedesátých, ale v dřívější podobě, jak pravila stařenka. Změna stala se ta, že zmizelo ohniště v kuchyni. Stropy jsou všude sklenuty. Střechy jsou doškové. Výměnek nepřestavěn, na podezdívce viděti, že vystavěna jest z říčních oblázků hlinou slepených, ostatek vystavěn z páců; jak? ani prý už nikdo to neví, vykládal hospodář.2) Jsou páce nebo pácovina hlína promíchaná slámou a plevami. Komůrek, které stojí za srubem — jsou vystavěny z cihel nepálených — nenajdeme tak brzo jinde. V jedné je mandlovna na prádlo a kobzole (kobzole := brambory skládal hospodář i do pivnice, nalézající se pod statkem), v druhé jest zelený „fotr" pro dobytek, v třetí dřevo a uhlí a ve čtvrté drůbež.

Statek z Heřmanic jest už též zděný až na stodoly a chlévky. Ten i ostatní heřmanícké statky liší se od jiných, že se táhne do větší šířky než hloubky, tvoře, nehledíc k výměnku, obdélník delší stranou, k cestě obrácený, arci poněkud šikmo. Postavení stodoly u vrat není pravidelné, neboť na statku č. 22 jest proti vratům, a jinde stojí, jak už dříve řečeno, i opodál statku. Druhou odchylkou těchto statků jest, že hlavní vjezd a obydlí hospodářovo není z návsi, nýbrž z polí. Obojí odchylku, myslím, že správně vykládám polohou dědiny. Tato rozložena jest po obou stráních, které se sklánějí na náves. Nejníže, tedy na návsi, jsou chalupy," za těmi vzhůru po stráni


1) Za laskavou radu a pomoc děkuji pp. B. Hrbáčovi, V. Binarovi a Ferd. Žebrákovi.
2) Ví to hospodyně z chalupy ve Slavkově ž. 106. Dle vypravování jejího mezi fošny napiznuli (= naházeli) a upěchovali hlínu, potom fošny výše posunuli; takové stavení je prý mocnější než z cihel.

Předchozí   Následující