rozkládají se zahrady chalupníků; s těmi sousedí zahrady statkův, sahající až na vrchol strání, a nahoře stojí dvory selské. Svah nedovoloval tedy stavěti do hloubky a vjezd činil by obtížným.

Více obydlitelných budov vysvětlí se rodinným životem. Ženatý pacholek v hodnosti asi šafáře mívá byt vedle kravína; dospělý syn, pokud* nedostal vlastního statku, bydlil v příbytku u kolny prostřed dvora. Mělo se to s posloupností tohoto statku takto: Dům 6. 17 i 6. 22 patřily jednomu hospodáři. Když dospěl nejstarší syn, hospodařil na statku č. 22, ale ne jako samostatný majetník, nýbrž odvislý od otce, takže po 6 let z rodného statku obdělávali mu i pole. Když po šesti letech ujal se syn statku rodného, přešel druhý grunt na mladšího syna v trvalé držení.

Chalupa ze Slavkova č. 106.

Odchylné názvy 3) jednotlivých částí mají původ svůj v sousedství Poláků, kteří i polonisují dědiny tamější, voláni jsouce na práci do blízkých uhelných dolů a usazujíce se v okolních dědinách.

Život denní soustřeďuje se na selském statku tam, kde se vaří, a blízko toho místa. Po zmizení ohnišť jsou to místnosti nejbližší modernějších kamen. Z popisovaných statků neupotřebují ohniště ani ve Skřipově a v Kylešovicích, jako jinde s přestavbou statku „šporherd" i s komínem až k zemi jdoucím odstranili.

Nejjednodušeji zařízené obydlí mají ve Skřipově, kde světnice