str. 20
Gazdo náš, gazdo náš [:my ti uděláme:] Papuče vyzujem [.židovi prodáme]. Goralky kupíme [:počastujem známé:].
Obřadní notou zpívá se i :
Už sme sa nažaly ovéska malého, ešče nedostaly štvrtky páleného.
Už sme sa nažaíy, žitka navázaly na tom vašem poli, až nás hlava bolí.4)
Už sme sa nažatý, snopů navázaly, chvála pánu Bohu, už je oves dolu.
Susedovo pole je skala ve skale, nebohá je žnica jak sa tam dostane.
Chystaj, gazdo, [:aldamá:š], už ten oves [:dolu máš],
jak nám nedáš [:aldamáš:], stane oves [:hore zas:].
Na nápěv č. 5. nebo 10. zpívá se naivní názor o všemohoucaosti Boží:
Už nám pámbu [:pomohel:] a susedom [.nemohel:]
Sak on ím též [tpomože:], šeckým naraz [memože:].5)
Podobně nápěvem označuje se doba svážení do stodol:
V susedovej [:stodole:] rojili sa [:čmelové:],
rojili by [:sa ešže:],
ale gazdénka nechce [:už nechce:].
Když „žnice" pletou věnec zpívají:,
Ty vínečku ze žitečka pěkně ozlacený, a my za tebe dostanem vdolek vypečený.
4) Srv. Bartoš II. díl č. 367; Kollár I. 307. 5) Srv. Kollár I. 305.
| 
