str. 33
on nechce nic jinýho jíst než samý
kocmatice a vejce na polejvaným randlíce.
Panímámo krásná, dejte nám hroudu másla,
zarej pněte Jiodně ze hlyboka,
aby vás nebolela ruka do roka,
lilava do smrti — a vaše děti po smrti.
Když sme šli přes hory a doly, potkali sme Turky vojáky,
neměli sme se čím brániti,
museli sme smrkový a jedlový kordy, dělati
a s nima se fechtovati.
Sedlák jede do pole
na svěj bílej kobyle,
on jí mrští, ona piští,
my říkáme: „Dej Pámbu štěstí".
Pachole to sebere,
udělá z toho brebere,
z toho brebere buben, až pojedem okolo humen,
těm děvčátkům tam bubnovat budem."
Zatím kat prodával domácím řeminky, ženským k sukním a hospodáři svorníky k cepům. Vychvaloval své zboží do nebe, jak je pevné, ohebné, pěkné a levné, a dával jim zkusiti pevnost jeho. Když mu však některý řemínek přetrhli (což dělali zúmyslně), musili mu ho zaplatiti, a tu smlouval s nimi jako žid.
Ženská mládež dlela hlavně u krále, jehož dráždila ke smíchu: „Hele, co ti to tuhla leze," a šimrala ho po tváři. „Co to máš tuhle," a ukazovala mu třeba na prsa; jakmile se tam podíval, klepal ho přes nos a pod. Když se všickni dosti pobavili a hoši hojně byli podarováni koblihami, kocmaticemi, vejci, máslem od hospodyně, penězi od děvčat a hospodáře, brali se do jiného stavení.
Když obešli celou ves, shromáždili se na příhodném místě (obyčejně pod velikým topolem u kapličky). Sem přinesli dvě židle a připravené již kordy; na jednu židli posadil se kat, na druhou řečník, a opodál byl král. Řečník nejdříve spustil:
„Vodvírejte, lidi, vrátka,
bude exorta na děvčátka;
žalovala straka na draka,
že jí vybral mladý stráčata.
Ach, draku, draku, skládám na tebe velkou pokutu,
že musíš hrách na dubu mlátiti,
hrách do votýpek vázati,
a hrachovinu dolů házeti."
Potom začal vyvolávati. O každém statku pronášel nějakou více méně vtipnou rýmovanou průpověď, někdy pro svoji jadrnost nepříliš esthetickému citu se zamlouvající. Zle však vždy pocuchal ty, kde málo dostali; zvláště na lakomá děvčata žaloval. Po každém vyvolání dožadoval se svědectví katova. Při tom oba neustále přeráželi o strom kordy, které jim z hromady dva pohůnci podávali.
|
