(vyslov podnůšky, také podnošky). Jsou to pevné tyče (z pravidla 2 při obyčejném plátně, při barchetu 4—6, podnožky zdvihají se pak ob-kročmo pořadem 1, 3, 5 a 2, 4, 6), jež zadním koučem připevněny jsou nehybně k podnožnímu svůrku; uprostřed asi spojují je provázky nebo řcmínky s křemplačkami (obří 4. č. 6., tak nazývá je p; Lou'da v Jívanech; p. Hlava v Holenicíth říká jim k v e d 1 a č k y. Zajímavá prostonárodní etymologie!) Kremplačky jsou páky podobné podnůžkám, ale jdou na přič; dále spojuji se rozporkami (též jednou; obr. 4. č. 7.), jež jsou přidělány k brdu.

Když tkadlec šlápne na podnůžku, jedna polovice brda stáhne se dolů a zároveň táhne s sebou polovici nití', jež touto polovinou brda probíhají. V témž okamžiku tkadlec zatáhne šnorcem (nebo hodí člún-kem), z outku vyvine se nit příční, která se paprskem přirazí. Pak tkadlec šlápne druhou nohou na druhou podnůžku, celý pochod se opakuje, tak že niti, které byly dříve nahoře, stáhnou se dolů a naopak. Tak protkává se plátno na přič. Když látka přibývá, otáčí se kolem prsniku. Když však je již dost dlouhá, vede se dolů na válec (z něho viděti na našem obrázku jen čepu kola). - Na válec vede se přes čtjřhranné břevno, na přič přes:postranice položené, aby tkadlec měl volný prostor pro nohy (24). Tkadlec může plátno navíjeti na válec bez velikého přerušování v práci," K tomu konci je k válci připevněno veliké kolo ozubené, na jehož vnější straně vidíme šest kolíků, zvaných palce; odtud sluje palec n í kolo (22). Když tkadlec utkal kus látky, přitiskne nohou na palec a otočí tak válcem. Do ozubů zapadnou dvě'klapky (23), které udržují plátno napjaté.

Při práci hlavně jedná se o to, aby osnova zůstávala co možná tuho napjata. Proto tkalci pomáhají si tím, že niti navlhčují a tím !je-zkracují. Toto navlhčování děje se š 1 i c h t o u. Šlichta je kaše u?a-řená z nejlepší mouky. Osnova se šlichtuje také prpto, aby se niti n e c v r n i 1 y. Musí se šlichtou shora i z dola dobře protřít (musí se dobře pro jmout kartáčem žíněným). V zimě, kdy šlichtovaná osnova pomalu usýchá, osušuje se pomocí zvláštního přístroje. Na postra-nicích pod křesiukami vybíhají dvě tyčky (p. Louda nazývá je šibe-ničky (25); na ty připevní se fofráček (p. Hlava — fou.kač). Je to na proutcích přidělaný papír nebo plátno, jež spojeno je provázkem s brdem; při každém pohybu zatáhne se takto též Mráčkem, tak že neustále ovívá šlichtovanou osnovu.

Dodatkem připojujeme ještě některé výrazy z tkaleovství, jež zavedeny hlavně při spraoováváuí bavlny. Zaměstnavatel drží si své s n o v a é e. Tkadlec dostává od něho osnovu již hotovou, svitou v kuli; kule má 17 1/2 Ví známek; každá známka 7'/s lokte. Osnova dělá se pravidelné do 80 chodů; každý chod má 20 párů čili 40 nití. Z 80 chodů je štráf 7/4 lokte široký. Při tkaní plátna místo chodů jsou pásma (64 nití).