str. 58
Ducha a Trojici svatou. O tom 1.... že prý toho nikdy sám nečinil a také toho nedával. Více nic neumí více, aby' ihned bez zmatku na tom místě hrdlo mu vzato bylo. Kropívával i tu ovci, kterou obětoval Štěpánovi. Potom pravil, že dřívěji tu ovci^vyhodil ze stáda, nežli ji tou vodou kropí a jiné spolu všecky kropí i svině. „Stěpáne, vem sobě tu, která se ti dává," a to mu říkává „Vem sobě".
Potom, když mu palečnicemi hrozeno bylo, dále to mluvil, že to vaříval v studničný vodě a vodu brával v studnici p. Jaroslava (Radvanovského) a tak dlouho to vařil, coby jen zevřelo a potom se mudlí a kropí tou vodou tak, jak slunce jde. Žádného tomu že neučil, však že to dělal u p. Jaroslava i u p. Hubryka ve Ktově. Tu ovci obětqjvanou vezme vlk, kdy se mu namate. Jiného více že neví, děj se vůle Boží. Ďábla že se i satanáše odříká na věky. Pro Boží milosrdenství svaté žádám, aby mi to odpuštěno bylo. Třikráte obejde, ¦ jak jde slunce okolo ovcí, tím je kropí. Ta víska, čím je kropívá, z jedle jest a ji láme ve čtvrtek zelený. Má. dva psíky při tom. Která nejni pokropena tou vodou a jí to chybí, kdyby přišel po druhé vlk, že ji zase vezme jako i jinou. „Zaklínám tě skrze Boha živého, P. N. J. Krista, aby mi, Stěpáne, žádné ovce z toho stáda jediné tu, kterou ti odevzdávám, mi z toho stáda nebral" — a to po třikráte jmenuje a dřívěji nežli kropí, tu ovci mu odevzdává. U p. primasa rovenského že toho nikdy nedělal, o tom že vyprávěli p. primas s Jiříkem a, p. Jaroslavem, teti rok že nic nedělal, minulej u p. primasa loňského roku že jednu též vzal. Pan Jaroslav že mu dal jednou od tohoto díla 15 kr. Když přijde vlk a bere tu ovci, že mu toho nebrání, čert nech ji sobě vezme.
Z přípisku na rubu listu poznáváme, že ovčák Loula vyvázl bez pohromy. Snad působila při pánech i přímluva pana Jaroslava Radvanovského, důchodního panského. Ovčák vzat byl jen na závazek, aby se dostavil, kdyby volán byl. Do velikonoc měl přinésti svou attestací, a kdyby budoucně chtěl jej někdo viniti, měl vykázati se rukojemstvím od pánů Malostranských.
Archiv turnovský. Soudy II. 6. 99. — Ití52. — 2. Januarii.
@NZ@Referáty.
* Jirásek AI. Charakter, Sagen, Trachten, Ortsanlageri und Wohnungen der Slaven. (Otisk z díla „Die öst.-nngar. Monarchie in Wort und Bild" ) Vídeň, Ib94. V stručném přehledu seznamuje spisovatel cizí čtenářstvo se životem a bytem lidu českého Text je provázeti obrázkem rytířů v Blaníku, náčrtky krojovými, pohledy na stavení a domácnost. Přiznáváme rádi, že se podařilo osvědčenému péru spisovatelovu zachytiti v přehledný celek všecky charaktetistieké zvláštnosti lidového života českého slohem poutavým. Z každého řádku vysvítá, jak svědomité spisovatel studoval lid český jednak z přímého názoru, z vlastní zkušenosti, nabyté potulkami mezi lidem, jednak také z literatury odborné kulturně-historické i ethnografki;é. Neopomíjel zaznamenávati rázovité názvosloví, technické významy, důležité zjevy v původuím znění, v české řeči. Poučnou monografií touto je česká práce lidovědnA před. cizinou důstojně repraesentována. Zbt.
* Svoboda Rud. Průvodce po národopisném odděleni národopisné a průmyslové výstavy V Litomyšli, spolu národopisná črta okresu lito-myšlského. V Litomyšli, 1894. V zevrubném popisu výstavy litomyšlské podává horlivý jednatel téže výstavy zajímavé zprávy o živote lidovém na Litomyšlsku, navazuje text k jednotlivým předmětům vystaveným, seřaděným v skupiny příslušné. Tím nabývá pěkná tato knížka trvalé ceny pro studium lidovědy české.
