O hlavních úlohách české archaeologie.

Od doby Vocelovy udělalo se již mnoho v české archaeologii. Nejen že máme o jednotlivostech jejích mnohem správnější ponětí, i celkový obraz vystoupil již ze směsice rázných nálezů a výkladů mnohem jasněji a určitěji. Nicméně by bylo chybno domnívati se, že obraz nynější jest již veskrze na pevných základech položen. Značná jeho část skládá se ještě jen z čar domyšlených a více méně pravděpodobně kombinovaných.

Pravil jsem již před čtyřmi lety ve svých „Příspěvcích k anthro-pologii zemí českých I.", že jest na čase, aby se česká archaeologie počala spracovávati systematicky, v monografiích. A opakuji to zde znova. Chceme-li si vytvořiti obraz její na základech pevných, jest to nutné. Dosavadní látka jest příliš nesouměrně spracována, o mnohých důležitých věcech není sjednocení, není jasno.

Nemyslím, že bychom neměli dosti dobrých sil. Chuti a píle je dost, vůle dobrá, odborné vzdělání pěkně pokračuje, ale je vidno, že schází naší české archaeologii systematičnost. Jde o to, pracovat ne slepě, náhodně, dnes to, zítra ono, jak den dá, ale systematicky. A systematicky pracovat značí pracovati tak, aby nezůstávaly škodlivé mezery ve vědění, aby se neobraceli pracovníci, předcházejíce se, jen na to, co je snadné k pochopení a přístupné, nýbrž aby stejnoměrně a. vždy postupně od důležitého k méně důležitému, od hlavního kvedlejšímu probírali všechny jednotlivé části celku. Jelikož pak Český Lid má ve svém programu systemisování práce ve všech oborech v něm zastoupených, myslím, že nepřijde nevhod článek, jehož účelem je udělati aspoň jeden krok k tomu: totiž předvésti našim archaeologům v hlavních rysech, co dosud hotovo a co čeká především na spracování. Systematická práce ve velkém kruhu pracovníků nejde bez popudu, bez vůdčí myšlénky a bez přehledu. Jinak dělá ten to, druhý ono, a mnoho práce přijde i na zmar.

Jak jsem řekl, celkový obraz české 'praehistorie již máme, ale kdo blíže přihlédne, najde v něm ještě mnoho mezer a míst nespolehlivých. Myslím proto, že první krok k systemisování dosavadní práce vyžaduje nutně, obezříti to, co dosud vykonáno a co dosud zbývá Pak následovati bude další: vyplnění mezer a konečně na základě nově nabytého celku nová práce, prohloubená a rozšířená.