u nás na př. p. Jelínkem, v Meklenburskri Beltzem, ale propracována otázka tato dosud nijak není.9)

Vůbec, jak je vidno, chronologické poměry této velké a dobře probádané skupiny hrobů slovanských, nejsou nám dosud dostatečně známy.

Tím, myslím, nastínil jsem asi všechny důležitější otázky a záhady, jež v české praehistorii čekají dosud svého definitivního rozluštění. Práce, jak vidno, zbývá dosti, místy obtížné sice, ale zasetím vděčnější a pole pro vědecké závody je široké a volné.

V cihelně Reiserově u Lovosic byly mezi četnými předhistorickými nálezy objeveny také památky, jež dle našich zkušeností musíme vřaditi do doby neolithické. O nálezu skrčených koster z této doby podal jsem již dříve zprávu (Český Lid I). Tato budiž zde ještě dalšími nálezy doplněna.

a) Několik sáhů na sever od zmíněných již koster skrčených, tedy poblíž okružní pece objevena byla při odkopávání hlíny jáma1) asi tři čtvrti m. v průměru, která byla patrně pouhým ohništěm, jehož dno skládalo se ze spálené hlíny přírodní. V jámě té nalezeny byly pouze 3—4 zlomky zvířecích kostí, 2—3 malé neornamentované hrubé střípky a kus velké nádoby, patrně známého tvaru amforovitého s úzkým hrdlem a dnem a s pěkným ornamentem (čárkované trojúhelníky na krajích tečkované, obr. 1.), jež nám z neolitbických nálezů jsou známy.