str. 72
v Libni nalezené k téže skupině můžeme počítati, právem opět vystupuje théorie, která připouští ovšem jen lokální a dle všeho i nedlouho trvající osídlení kteréhosi kmene německého, hlavně v okolí pražském. Nicméně nesmí se i tu zapomínati, že naše Praha byla asi místem obchodníky četně navštěvovaným již těchto v dobách, právě-tak jako později na konci I. tisíciletí po Kr., a že intensivnější vystupování nálezů germánského rázu v tom může míti svoje vysvětlení, nejen v germánském osídlení. Vždyť také sídelní město Marobudovo-bylo četně navštěvováno obchodníky z ciziny. I tuto otázku rozhodne další bádání.
Ale ať už byly starší ethnologické poměry v zemi české jakékoliv, je jisto, že od V. st. po Kr. celou zemi zaujali Slované a že všechny běžné památky z doby následující jsou původ» slovanského.
Doba tato, pokud ještě spadá do praehistorie, je archaeologicky dosti jasná, ale přece otázky některé dosud nerozluštěné nepostrádají svojí důležitosti a zajímavosti vedle otázek výše vzpomenutých.
Skoro všichni naši badatelé kladou hroby s kostrami, u nichž se vyskytují záušnice esovité, teprve do X.—XII. století.8) Tím však zbývá jim naznačit, které že hroby patří stoletím předcházejícím (vyjímaje několik málo určených). Vždyť tu bylo Slovanů jistě hojně, ale poměr počtu hrobů pro dobu před X. st. a pro dobu po něm je velmi nestejný. Čím charakterisují tyto slovanské hroby starší?
Keramika, která 'by tu mohla nejspíše pomoci, poskytuje dosud sama jednu nevyjasněnou otázku : totiž výklad jejího vývoj e ! Nemyslím tu ani na otázku, zda se vyvinula z provinciální keramiky římské čili naopak,9) ale na otázku vývoje jejího v rukou hrnčířů slovanských. Je pravděpodobno, že by v době několik století trvající ráz keramiky hradištné nedoznal vývoje, že by byl zůstal stejný, utkvělý? Jistě ne. A je-li tu vývoj, jsou tu i vnější známky, které nám ho představují. Aře tento vývoj není dosud probádán, ony známky různého stáří keramiky hradištné nejsou dosud najisto postaveny tak, abychom mohli, dle nich nádoby a hroby určitěji datovati. Pokusy první se staly
8) Dle mého mínění část hrobů se záušnicemi nutno klásti již do stol. IX.,. ba i VIII. Souvisí to s otázkou vývoje těchto slovanských záušnic vůbec. Sám jsem o otázce této, velice zajímavé pro archaeologii českou i slovanskou vůbec, napsal článek „Über einige Charakteristiken der alt-slavischen Gräber" I., j.enž právě vyšel ve slavnostním gpise, vydaném ke sjezdu německých a rakouských anthropoiogu v Inšpruku. (Vídeň, 1894.)
9) Na původ její z římské keramiky soudili u nás p. Jelínek, Palliardi a já sám v příslušných článcích. Pro opačný pochod vyslovil se, tuším, jediný p. Snajdr. I tuto otázku; mám ostatně za nerozluštěnou.
