Římské vlivy na Čechy a na Moravu jsou prokázány nálezy brobními i nálezy mincí a jiných památek (srv. na př. lampy tt odznaky XII. legie z naleziště u Mušova na Moravě atd.). Ale osídlení Markomanů způsobuje dosud archaeologovi nemalé obtíže. Opět jedna nerozluštěná otázka! Historicky jsou tu Markomani prokázáni jako gallští Bojové. Ale archaeologicky jejich existence nedá se daleko tak opříti jako existence Gallů. Marně se ohlížíme po nějaké zvláštní skupině nálezů, jež by nám známý historický fakt potvrdila. Z doby, kdy zde sedéli, neznáme než několik hrobů rázu římského, hojné hroby „gallské" a žárové hroby „slovanské". Ostatní nálezy nepadají na váhu. Kde tu jsou památky markomanské ? Á ty zde přece musí být, když národ markomanský se slavným sídlem • Maiobudovým ovládal zemi českou od poloviny I. století př. Kr. až do r. 451, kdy je smetla s sebuu bouře způsobená Attilou !

Nevěda zatím jiného východiska, domnívám se pro svoji osobu : že markomanskó památky tvoří u nás část nálezů dosud do gallské kultury počítaných. Myslím totiž, že Markomané, sedíce původně na březích Rýua, přijali tam od sousedů silně se rozmáhající kulturu gallskou a přišli s n í k nám do cech. Tím by se pak dosti snadně vysvětlilo, proč u nás kultura obou po sobě přišlých kmenů, vlastních Galiu a s nimi sousedících Markomanů, není nápadně rozdílná. Kdo pročetl známé dílo Undsetovo, nepozastaví se také nad hypothesou převzetí gallské kultury od Markomanů. Nicméně cítím dobře sám, že záhadu tím na určito neluštím. 7)

Dlužno však vůbec konstatovati, že celá doba po Kristu až asi do VI. — VIL stol. leží v Čechách před námi ve tmě. Nejen že nevíme o ní skoro nic : nevíme, co se tu dalo s kulturou marko-maiiskou, co se Slovany (sem spadají na př. nahoře zmíněné Dobřichovice), ale my i marně pátráme po nálezech, jež by nám tu ohromnou dobu přiměřeně vyplnily. Kromě Dobřichovic a do konce (?) doby té spadajícího pohřebiště rázu germánského v Podbabě, nemáme žádného většího, sem určitě zařaděného nálezu. Doba tato, jak pravím, je dosud v hluloké tmě a poskytuje proto neobyčejný interes a celou řadu záhad k rozluštění. Vedle otázky markomanské, dobříchovické atd. jest to hlavně sama záhada archaeologickéuo hiátu, která vyžaduje osvětlení.

Dalším bodem je otázka existence dříve tak zvané m e r'o-~ ve j s k é kultury, nyní gothskou nebo prostě germánskou zvané. Do nedávná se právem popírala její existence v Čechách a tím i osídlení Čech germánskými kmeny v době, kdy ona kvetla v střední Evropě, hlavně od V.— VIII. století. Nyní však, kdy odkryto pohřebiště podbabské a kdy podle starších zpráv i hroby kdysi