Předchozí 0141 Následující
str. 131

Herodes. Vítám já vás, moji bratři, vítám já vás ke mně všecky tři. Já v tom do konce žádnou známost nemám, kdež by se měl naroditi vám; pročež vy hned děte a po něm se pilně ptejte. Jak ho naleznete, ke mně přiďte a oznamte; já tam s vámi pojedu a s vámi se klaněti budu. S tím s Bohem odejděte a ke mně se zas navraťte.

Anjel (zpívá). Tři králové svatý, milí, co vám povím tuto chvíli: k Herodesovi nechoďte, neb chce dítě zahubiti, hanebně zamordovati. Herodes pak po tom skutku bude na věčném zármutku.

Kašpar. Co nám račiž poroučeti, chceme všecko učiniti. Jinou cestou půjdeme, do své krajiny se uhneme. Ej, vidím tam nějaké pastýře, přistupme k nim trochu blíže; kdyby oni o tom cos věděli. Zdař vám Bůh, pastýři milí.

Pastýři. Hynť pak jsou tu tři hodní pastýři. Kašpar. Zdař vám Bůh, mluvím já. Pastýři. Byehme byli zdrávji oba. Kašpar. Odkud pak jste, pastýři milí? Pastýři. Hynť pasem na obecném rolí. Kašpar. Ne, ne, blázni, odkud jste? Pastýři. Hynť přežeuem na druhou stranu zase. Vávra. Hýnť, Vitku, co pak se nás tak ptajou, že tak za námi běhajou?

Vitek. Hynť ptajou se nás, odkud sme. Vávra. Hynť jest to obydlí naše. Kašpar. Kudy cesta do Betléma města? Pastýři. Hynť jest tam přímá cesta. Kašpar. Ej, vidím tam vězdu jasnou, a to převelice krásnou. Podle tý se budeme spravovat, k narozenému králi se ptát.

Tři králové zpívají tuto píseň: Pochválen buď pán pánův od nás tří pohanův; k tvým svatým nohám padáme a v počtu býti žádáme tvých věrných křesťanů.

Ma r i a (zpívá). Vítám já vás, páni milí.

Tři králové (zpívají). Byehme všichni zdrávi byli, spolu s přáteli svými, kterýž jsou zde přítomnými.

Maria (zpívá). Odkud jste a co chcete jen?

Tři králové. Od východu slunce jedem, chtíce se klaněti jemu, králi narozenému, dary chceme dáti jemu.

Maria (zpívá). Krista nám narozeného.

Tří králové (zpívají). Chvalmež všichni z matkou jeho, by nám to ráčil dáti, by sme s nim mohli přebývati, též také kralovati.

Marie (zpívá). Tři králové, sem přistupte.

Tři králové (zpívají). Tyto dary od nás vemte; zlato, kadidlo nesem a mirhu obětujem.

Kašpar. Já, král Kašpar, přicházím, tobě se, Ježíšku, klaním. Daruju já ti zlato, neb jsem člověk, popel a bláto, bys po této smrtedlnosti přijal mně do věčné radosti.

Melichar. Já, král Melichar, přicházím, tobě se, Ježíšku, klaním. Daruju já ti kadidlo, neb jsem přijal svaté bydlo, bys po této smrtedlnosti přijal mně do věčné radosti.

Bar tázal. Maria, Muria, nelekej se mé černosti; jsem mouřenínským králem, nazván jsem Bartazalem, Já, král Bartazal, přicházím, z daleké krajiny přijíždím, tobě se, Ježíšku, klaním. Daruju já ti mirhu, neb jsem přijal svatou víru; bys po této spravedlnosti, přijal mně do věčné radosti.

Maria Ej, já matka, místo synáčka, spolu vašeho miláčka, za ty dary děkuji vám, které vy jste přinesli k nám. Až on své řeči povolí, zvlášť v tom Josafatovém oudolí, on před celým světem vám, on poděkuje se vám sám. (Tři králové odejdou).

Anjel (zpívá). Slyš, Josefe, já posel od Boha jsem k tobě přišel, že máš hned odlud jíti, do Egypta odejíti; máš tam býti dotud, dokavad nepřijde odtud, Herodes bude hledati, chtíc dítě zahubiti. Herodes pak po tom skutku bude na věčném zármutku.

Josef. Slyš, Maria, tuto chvíli, já stařeček ušlechtilý, od anjela zvěstování: Máme hned odtud jíti a do Egypta odejíti. Že tam máme býti dotud, do-


Předchozí   Následující