1892 veliký, a to nejen quantitativně, ale také qualitativně. Vyšly mnohé veliké práce, jako na př. Bartošův „Moravský lid", Herbenovo dílo „Do třetíbo i čtvrtého pokolení". Václavkova „Valašská svatba" a j. Nelze také nezmíniti se o činnosti jednotlivých odborů výstavy národopisné, kteréž vydaly důkladné dotazníky čili „programy". Se vzrůstající agitací pro příští výstavu národopisnou vzrůstá také zájem pro lidovědu vůbec a tím přibývá nám těch, jichž v poslední době nejvíce nám scházelo: nadšených i pilných sběratelů. Tento fakt pozorujeme všude, nejvíce ovšem na Moravě, kde listy krajinské přinášejí práce velice pozoruhodné. Článek náš ukazuje literární pro-dukci y oboru lidovědy roku 1892.

1. Bájesloví. Literaturu bájeslovnou pěknými pracemi rozmnožili Fr. Bartoš článkem „Některé zprávy o skřítku dle dosavadních názorů lidu moravského11 (Český Lid I. p. 267), pak prof. Alois Jirásek prací „Lidové zkazky z okolí poličského" (český Lid I. p. 452) a velmi poučnou prací V. Charvát „Divé ženky" (lidové podání z okolí pelhřimovského), uveřejněnou v odpoledním vydání Národních Listů čís. 347. Článek J. Soukupa „Příspěvky bájeslovné", uveřejněný v Eozpravách Společnosti přátel starožitností českých v Praze" (III. p. 73) byl již posouzen v časopise tomto (II. p. 203). V Časopise Matice Moravské (p. 120) uveřejnil M. Václavek stať „O některých bájeslovných bytostech na moravském Valašsku", čteme tu pověry o bohyních čili bosorkách, můře, nátce, světlonoších, vodníku, záhuběnčatách (t. j. o potulujících se duších zavražděných nemluvňátek), o dracích, smocích, rarášku, hadu s korunkou, černokněžníku, divoženkách a húkalkách. Jest to pěkná sbírka pověr a představ bájeslovných. Zmiňujeme se také o práci prof. L. Šolce „Čert-Perun-Hrom" (Zlatá Praha p. 39). Posudek českých prací bájeslovných podal Dr. Jiří Polívka do časopisu /Kmiaa Oia-puna 1892.

2. Pohádky a pověsti. Tomuto oboru lidovědy dostalo se cenného přírůstku knihou B. M. K u 1 d y „ Moravské národní pohádky a pověsti". Jest to třetí díl „Pohádek" Kuldových. Pohádky v knize této uveřejněné pocházejí z okolí olešnického, brněnského, třebíčského, vyškovského a ždárského. Pozoruhodným spisem jest dílo Dra. V. Tilleho „Literární studie", jež obsahuje skupinu lidových povídek o neznámém rekovi, jenž v závodech získal princeznu za choť. Úvahu o knize té přinesl Časopis českého Musea roč. LXVI. p. 537. J. čapek uveřejnil „Svaté evandělium v ústech našeho lidu" (Museum 1892 p. 30). Důležitá je stať Dra. J. Polívky „Studie z literatury lidové", kde pojednává spisovatel zajímavě o obchůzkách Kristových po světě (Časopis Musea království českého 1892 p. 483). J. M a n č a 1 uveřejnil článek „Kultus boha Hroma v okolí Větrného Jeníkova"1 (Orel 1892 p. 21). O práci této zmiňujeme se pro pěkné po-