str. 152
věsti, Které spisovatel sebral v okolí Větr, Jeníkova. S vývody bájeslovnými nesouhlasíme. Knihu „Pověsti z Pardubicka" vydal v Praze F r. R o s ů 1 e k. Jsou tu obsaženy ponejvíce pověsti historické, týkající se města Pardubic, Hory Kunětické a panství choltického. Vadou jest, že pověsti nejsou podány v podobě původní, jak lid je vypráví, nýbrž upraveny. L. Šolc podal do Literární Hlídky (čís. 8) důkladný článek „ Jak se mají Erbenovy pověsti národní k podání lidovému11 . J. V. Želízko uveřejnil v českém Jihu (č. 52) dvě pověsti ve článku „Vínek pověstí z našeho jihu", totiž „Dobršský zvon" (Dobrš, osada u Volyně) a „Zlaté sedlo" (ze Strakonicka).
3. Obyčeje a pověry. Lidové obyčej» a pověry nalézají u nás nejvíce sběratelů i spracovatelů, proto také literatura v tomto oboru nejvíce vzrůstá. Lucie Bakešová psala v časopise musejního spolku olomúckého obšírnou studii o „léčení v Ořechovičkách a okolí* (p. 122); v práci „Rozmluva s babenkou Lemonskou" (O bídě lidské sv. III.—IV. p. 38) podává několik pověr o hromovém kamenu a líčení souchotin a střílí. Fr.'Bartoš napsal články „Výroční obyčeje, slavnosti a zábavy lidu moravského11 (Obzor p. 1). Práce tato počíná popisem „ostatků", načež následuje popis obyčejů „v postě", „o sv. Jiří", smrtné neděli, květné neděli, zeleném čtvrtku, velikém pátku, bílé sobotě, Božím Hodu velikonočním, červeném (= velikonočním) pondělí, večeru Filipo-Jakubském, o letnicích (zajímavý popis obyčeje „hledati krále"), o Božím Těle, sv. Janu Křtiteli; následují potom články: dožínka, společná pastva na strništích a popis „hodů". Do českého Lidu (II. p. 13) podal snůšku pověr pod názvem „Kout dle obyčejů a pověr lidu moravského'1. V časopise Matice Moravské uveřejnil obšírnou sbírku „Drobné pověry lidu moravského" (p. 81) a v almanachu O bídě lidské (sv. III.—IV. p. 46) práci „Milostné čáry a kouzla našich děvuch". M. Béňa popisuje v Če3kém Lidu {I. p. 597) „Slavnostní pokrmy a obřady moravských Horňáků". Dr. Ed. Čermák napsal článek „o vesnickém léčení v okolí Proseče na Skutečsku" (Český Lid I. p. 606). V Časopise musejního spolku olomúckého (p. 104) zmiňuje se J. L. Červinka „o hromových kamenech". Všeobecně se věří, že „hromový kámen" spadne s bleskem do země a za sedm let pomalu se objeví na povrchu. Lid moravský užívá „hromových kamenů" nejvíce k léčení nemocí lidských i zvířecích. A. Drachov.ský podal do Tábora (č. 24) článek „Slavnost máji". M. Hájek uveřejnil v Lověně (XV. č. 6 a 7). „Myslivecké prostředky pověrečné".*) Několik pověr lidu slováckého o čarodějnicích poznamenal Fr. Horenský ve článku ,. Hlupoty", uveřejněném v Masem Domově (p. 152). S pěknými obyčeji seznamuje J. Horský v článcích „Konopická" a „Královničky" (popis obyčeje „pálení čaro-
*) Mohl na četných místech srovnávati se zprávami staročeskými, sebranými v knize Zíbrtově Myslivecké pověry a čáry za starých časů v Cechách, v Písku, 1889.