Necelá nádoba (tab. II. čís 15.), s ouškem, vnitř i zevně hlazená. Č. 16. střep z nádoby velké, hrubé, silné; povrch drsný s ornamentem prstovým, popálený. Čís. 17. kalíšek tvaru pravidelného s ouškem s malým otvorem a proti oušku š pupkem. Nádoba z pálené žluté hlíny, povrchu hladkého, jemného, čís. 18. střep z nádoby větší, jemné, z hlíny beze všeho smíšení s pískem robené, uvnitř i zevně tuhovaný, s paralellním horizontálním čárkovým ornamentem, po stranách dvěma řadami tečkovaným ornamentem zdobený. Čís. 20. ouško z pálené hlíny, povrchu hladkého, jemného, pravidelného, čís. 21. úlomek z nádoby větší, povrchu drsného, hrubého, jen s málo zahnutým na ven okrajem, s podélným pupkem, čís. 22. střep s ouškem malým, jemným, z nádoby větší hlazené, jemně pracované. Čís. 24. zlomky kalíšku jemného, úhledného, pravidelného, tuhovaného, žárem ohořelého, bez ouška. V jedné jámě nalezeno ve hloubce 40 cm. 59 knoflíků bronzových (tab. II. č. 19.) (dle analyse, již provedl chemik p. Karel Krýzl v Lounech, jemuž vřele za přátelskou službu děkuji, bylo zde 90% mědi a 10% cínu) 17 mm. v průměru, zevně konvexních a na konkavitě s jemným ouškem přidělaným, ve kterémž byly ještě stopy spálené látky, jíž byly k šatu připevněny. Knoflíky jsou silně patinované a nesou patrné stopy ohně; nyní jsou majetkem p. faráře Frt. Štědrého v Slavětíně 6) a nesloužily asi ke spínání šatu, nýbrž jednak k ozdobě jednak i k chytání sečné rány. Podobné jim nalezl p. prof. Smolík u Eoudnice a chovány jsou ve sbírkách zemského musea. Jámy tyto pokládám za sídliště a budou časově asi stejno-dobé s předešlými jamami, tedy z doby bronzové. Střepiny zdejší jsou právě takové, jako výše popsané.

V hliništi p. Josefa Kalouse na cestě k Smolnici jižně od Veltěž nalezl jsem dále s p. far. štědrým ve vrstvě cihlářské černou velkou skvrnu, dížovitě se rozšiřující a 1 m. hlubokou, na basi 1*50 m. širokou, na povrchu 1 m. Při bližším ohledání shledáno, že jest to již jen zbytek jámy popelovitou zemí naplněné a na spodině opěť se dvěma čedičovými velkými kameny, s jednou střepinou (tab. II. č. 23) s čárkovým nepravidelným ornamentem a po stranách tečkovaným.

Z toho všeho jest viděti, že okolí obce veltěžské bylo v před-historii již četně osazeno. Tak u „Podhrázského" mlýna žil člověk neolithický, jenž se tu díval se stráně nad mlýnem ještě na starý běh Oharky, kteráž nyní již čtvrt hodiny od tohoto místa jest vzdálena. Na druhé straně "Veltěž směrem západním ke Pianům nad potokem měl osadu svou člověk z doby bronzové, a konečně přišel sem člověk cizinec z dálné země, g a 11 s k ý bojovník, a osadil se zde na krátký čas, půtky sváděje s lidem domácím (na levém břehu potoka dle doslechu nalézají se slovanská spalování).