Palaeethnologické aforismy hledící především k obyvatelstvu země české.

Zvětší mapy modrookých v sídlech západních Slovanů zdá se totiž vycházeti, že část Charvátů hledajících nová sídla dále k západu, narazila zde na srbské Milčany, pročež obrátivši se k jihu vešla podle hořejší Jizery a potoka, který noví osadníci „Děsnou" nazvali, do země české. Vně hranic českých zůstali seděti Dědošané, Bobrané a Trebované v nynějších okresích zahaňském, sprotavském, boleslavském, lehnickéra, zlatohorském, šenavském a lvovském, a směr, kterým tito Charváte postupovali, lze dobře stopovati okresy uvedenými až k horám ji/.erským.

Z plemen slovanských v české zemi vně hlavní massý modrookých Charvátů usedlých dají se i ze známek anthropologických i z dějepisných pramenů dovoditi:

a) Pražané hlavně na levém břehu Vltavy usedlí s hrady Vyšehradem a Prahou, pak Libušínem, Bizdcí, Levým Hradcem, Te-tínem a Kazínem. Sídla jich sahala podle Mže a přítoků téže až do krajiny, kde starožitný Krakov, za dob Kosmových již lesem porostlý, stával;

6) v dnešním Žatecku dostatečně z dějin známí L u č a n é, kteří zachovali i pod německou vrstvou svůj zvláštní ráz (438 promile modrookých);

c) podobně rozeznává se i nejdále na západ pošinuté plémě S e-dličanů v karlovarském okresu se 419 promile modrookých;

d) část Tuhošťanů vyniká na Horšovotýnsku se 399%o modrookých ;

e) u výtoku Labe rozeznáme snadno Děčany se 406 promile modrookých ;

/) kolem Jablonného plémě neznámého jména — snad L e m u z i, které Jireček ve svém pojednání o župách českých (Památky archaeol. II. str. 264) sem klade — se 430 promile modrookých;

g) v mělnickém okresu školním poznáváme Pšovany se 390 promile modrookvch;