str. 174
hostě v župě klatovské ležícího,15) a Pražané skládající se kromě z župy Čechovy (budečské nebo podripaké) vyšedší z Pšovanů,16) ještě z několika žup jiných totiž: vyšehradské, pražské (krajinské), tetínské, rokytenské (krakovské) a dřevičské (libušinské) dle hradu Prahy. Jméno „Doudleby" není doloženo ničím jako jméno plemene, ale pouze jako jméno obyvatelů hradu patřivšího Charvátům Slavníkovým.
Že osazení země české způsobem takovým nestalo se jedním rokem, ale průběhem snad několika pokolení, aniž by způsobilo většího hluku v tehdejším civilisovaném světě, leží na bíle dni; a proto můžeme vzhledem k velice sporému počtu 17) hmotných památek kultury, kterou lze položiti mezi kulturu těnskou a kulturu slovanskou, domnívati se, že osazování toto započalo dávno před rokem 450 po Kristově narození.
Plemena, která z hlavního těla modrookých se vyčlenivše nová sídla na západě mezi lidem cizorodým sobě byla dobyla, zůstávala pod vládou svých vlastních vojvod, kteří asi zhurta do sporů se dostávali (na př. Neklaň Pražský a Vlastislav Lucký). Boji takovými, zápasy se sousedními Němci a snad i smíšením s četným obyvatel-
15) O tom, že by Domažlice byly kdy sluly u Čechův T u li o š ť, nemáme pražádného svědectví, ale ovšem byly pro Bavory, jakožto přední hrad Tuhošťanů proti nim obrácený, „Ťangastem" par excellence.
15) Ze družina Čechova přišla k Řípu ze severních Cech přes Labe, k tomu poukazoval již Vocel ve svém Pravěku na str. 271.
17) Známo z té doby vedle několika jednotlivých hrobů (Holubice, Zdice, Louny, Zliv, Oliřiství, Vrutice, Pátek, Radověsíce, Kostomlaty, Uherce, Třebichovice u Vinaříc) pouze dvě skutečná pohřebiště, totiž dobřichovské a podbabské. V příčině těchto připomínám následující: Farář Dahlem nalezl v Řezně, které bylo Markem Aureliem asi r. 170 jako pevnost proti Markomanům založeno, několik římských pohřebišť. Jednoho z nich bylo užíváno dle nalezených na něm mincí pouze 30 — 40 let za Proba, Diokletiana a Konstantina Velkého (27(!--337); ze dvou jiných, větších, byla na ploše 5—6 jiter při stavbě nádraží odvezena veškera zem a tím asi C000 hrobů odkryto. Byly to: hřbitov užívaný od doby Marka Au-relia až do Proba a druhý užívaný od doby Konstantinovy až do císaře Honoria (vládl r. 395—423); oba doplňoval hřbitůvek prve uvedený. Dle velikého počtu mincí v hrobech nalezených bylo možno tyto a tedy i milodary v nich nalezené datovati a farář Dahlem vystavil r. 1880 na archaeologické výstavě berlínské řadu fibulí datovaných, ze které vychází, že fibule dobřichovské (tab. XXXVIII., obr. 6. a 7. V3'zkumu) byly u Kezenských.v mode v letech 170—20'J po Kristu, — podbabská fibule „pták" (tab. XLVI., obr. 6.) ale teprve okolo r. 390 po Kristu (Corresp.-Blatt 1880 p 91 a'Album výstavy berlínské série VIII tab. 14). Pohřebiště s dobřichovským co do nádob 'a milodarů, zejména fibulí a maličkých vědérek, úplně se shodující bylo nalezeno u města Arne-burka nad Labem ve Staré Marce ležícího. (Verhandlungen der Berliner anthr. Ges 1886 p. 309.)
|
|
