str. 288
chého, Kryštofa Zelenky, Václava Švábka a Pavla Bleštinského — Matouš Zoler, Hans Weyprecht a Kristof Kraus Městečko Vroutek (Rudig) čítalo roku 1588: sousedů 68 národnosti dilem české, dílem německé Teplice byla r. 1587 ještě míchaná, neboť v radě seděli konšelé: Jan Rybář, Pavel Prezl, Jakub Hirsch, Martin Bormann,v Bartoloměj Havlík, Petr Souček, Nykodem Albin, Jakub Honák, Šimon Štěpanovic a rychtář Řehoř Kvašnička; ze sousedů uvádějí se zejména: Bartoň Starosta, Lorenz Mayer, Michal Kruš, Jan Strejc, David Tribl, Řehoř Vojna, Jan Krindl, Mates Dresl, Štěpán Štefl, Martin Schindler, Urban Hirsch, Jan Pech, Martin Hak, Michal Hnmpl a jiní.
Zcela německý byl Loket, nebof zde seděli roku 15G8 v radě větší: M. Teichner, E. Krines, M. Toldt, F. Porer, G. Weynolt, Franz Part, V. Moyses, P. Hendl, T. Arker, J. Hupfauf a K. Waldmann. Zvláště zajímavý jost však úkaz, že jihovýchodně od Žatee byl již roku 1588 německý ostrov na panství ličkovském. ZJe byly totiž německé vsi: Ličkov, Libčice, Dubčauy, Drahorayšl, Dešnice a Nečimice (podnes poslední německá ves na té straně); převahou německá: Nové Sedlo (na kraji území německého*); míchané: Sádek, Třeakoniee, Kluček; převahou české: Strkovice, Hradiště, a zcela české: Stekník, Zálnžice, Selibice, Tvršice, Libočany, Dobřičaoy a Staňkovice. (Dílčí cedule v deskách zemských XXIV.)
Bylo to panství Hasištejnských z Lobkovic, kteří i jinde živel německý šířili. Nqvé Město v Mladé Boleslavi bylo jimi osazeno skoro veskrz Němci, a cech řamenářů v Mladé Boleslavi užíval od r. 1591 do nedávná pečeti s německým nápisem. Proč tak činili, leží na snadě. Hasištejnští byli horliví katolíci, a lid český, podobojí, byl jim právě tak proti mysli, jako protivníkům jejich, horlivým protestantům, tak sice, že jedni usazovali na statcích svých Němce katolíky, druzí zase Němce luterány. Hrozilo tady české národností .před válkou třicítiletou větší nebezpečí malými tyránky, z nichž každý pro sebe osoboval platnost pravidla „cujus regio illius et religúo", než po válce se strany státu. Nám pak může býti zjev tea útěchou, nobot co nepodařilo se, když nás nebylo ani milion — ukázal jsem kdysi, že obyvatelstvo zamě české krátce před válkou třicítiletou nebylo četnější než asi 1 1/4, milionu duší, mezi nimiž byla, jak z hořejšího viděti, asi čtvrtina německé národnosti — nepodaří se nynj^ Schulvéreinu ani vídeňskému ani berlínskému. L. Šnajdr.
Český časopis historický nazývá se sborník, který počátkem r. 1895 počali vydávati univ. prof. Dr..Jaroslav Goll a Dr. Ant. Rezek.
Uveřejňovati budou se v něm samostatné a původní práce ze všech oborů bádání dějezpytného a dějepisného, tedy vedle prací z dějin politických také práce z ději n p r á v a, c í r k v e, literatury, umění atd., vždy se zvláštním zřetelem k dějinám Čech, Moravy a Slezska. Vedle toho podávati se budou zprávy o badatelských celtách, o pokrocích studia historického v Evropě, o nových důležitých objevech archivních a rukopisných, jakož i biografie nebo životopisné vzpomínky na vynikající osoby v dějinách vůbec a našich zvláště. V tomto oddílu uveřejní se také dle materiálu a potřeby nízné doplňky a vysvětlivky k historickým dílům Českým až dosud vyšlým, á věnována bude náležitá pozornost místopisným studiím, pokud mají obecnější zajímavost. — Z programu vidno, že vedle politické historie chce si nový sborník pilné všímati i historie kulturní od dávných dob naší vlasti až po dobu nynější. Nadějeme se, že novému sborníku dostane se všestranné podpory i od obecenstva i od naší akademie. Historie je jedno z těch málo polí vědeckých, v němž český národ skutečně vynikl, a bylo proto s podiveni, že tetež védě bylo dosud z milosti místo přáno pouze ve sborníku věnovaném nauce méně vyspělé. N.
*) Lidé z Hořetic (mezi Žatcem a Chomutovem) svědčili česky, jmenovali se však: Ratli, Mikuláš Herauf, Štěpán Martina starého rychtáře syn, Matěj Mertl, Jíra Kroser, Šebestyan Bastl a Jan Šmid.
|
|
