str. 267
Tri slovanské kostelíky překrásné v architektuře i v detaillech ze severních Uher. Dr. Aug. S o t é r. Praktické rady pro systematické výkopy starých po -hřebišť (str, 289.). Mor. Wosinszky. Výkopy v Alsó-Nyéku (ž. tolnajská) str. 296. Malovaná keramika. L. Bella. Nálezy u Babotu, ž. šoproňská (str. 301.) rázu těnského. Dr. Aug. Sotér. Nálezy v Csúny a v Orosháze, ž. mošonská (str. 306.) z doby stěhování národů. Theodor Lehóczky. Mohyly u Király-helmecze, ž. berežské (str. 311.). Keramika s vlnicí. J. Hampel. Mezinárodní sjezd v Sarajevu (str. 341., 412). Arcikníže Josef. O šíření archaeologické literatury uherské (str. 352). Ladislav Hollós. Starožitnosti ze župy tolnajské {str. 353.). Esovitá záušnice z Abry z doby velmi časné. L Kemény. Chrámy připisované Husitům (str. 359). Zikmund Szelle. Pohřebiště popelnicové u Dunafoldváru (str.361.). J. Smirnov. Některé starožitnosti skythské (str.385.). L. Bella. Skleněný pohár ze Scarabantie (str. 392) s reliéfy práce římské představujícími gladiatory. S. Re i na cli. Puklice štítová z Herpály (str. 398.). Překrásná práce z doby gallské. Viktor Myskowszky. Památky středověké z župy sáryšské (str. 404.). M.
@NZ@Různé zprávy.
* O poměru obou národností v Čechách před válkou třioíti-ietou. O tom, jak četný byl živel německý v království Českém před válkou třicitiletou, jest dosud mezi Čechy i mezi Němci málo přesné známosti Kdežto jedni domnívají se zhusta, jakoby veliká většina Němců pocházela od osadníků příchozích do zubožené země po válce třicítileté, prohlašují druzí právě tak často všecky pohraniční kraje za „urdeutsch".
K rozluštění otázky té poskytují znamenitý materiál registra svědomí k soudu komornímu chovaná v archivu českého musea, neboť do register těch byly zapisovány výpovědi svědčících lidí z celého království v jazyku, v jakém výpověď se stala. Mezi četnými folianty těmi jsou z doby předbělohorské pouze dva neb tři německé (zejména GG. 8. od r. 1541 a GG. 10 od r. 1542—1560). Já sám měl jsem je v rukou před několika lety a učinil jsem si jeu některé neúplné poznámky, z nichž jakési resumé tímto podávám. Koku 1510 a později svědčili k soudu komornímu v jazyku německém ze severovýchodních Čech : Broumovští, Trutnovští, lidé ze Starých Buků, z Pilsdorfa, z Vrchlabí, z Lanová, z Vlčic (Wnlczicz); z Čech severních : Jablonští, lidé z Hrádku ÍGrott), z Chrastavý (Kratz) a okolních vsí Grabštejnských (Engelberg, Kothen), z O. Lípy, z Libňavy a Volfartic, z Vartenberka, ze Zákup (ßycbstath), z Luhu, z Kravař, z Prm, z Holan, ze vsí v okolí Úštka: Sezimek, Lític, Hostikovic iZesnitz,. Letnitz, Hokwitz), z Jezvého (Neustetl), z Kamenice (Kemnitz), z Děčína (De-czin) a z Ústí nad Labem (Ausik), které mělo již r. 159(5 knihy soudní německé; ze severozápadních Čech svědčili německy: z Přísečuice (Pressnitz), z Doupova (Toppau), z Tachova (Dachau), z Horního Litvínova (O.-Leutmanns-dorf), z Mostu (Prix), z Karlových Varů (Warmbad), z Falknova, z Neydeka, z Ostrova (Schlackenwerd), pak z Plané.
Z českých register vychází naproti tomu, že v Žlutících byli roku 1564 obyvatelé Češi, zejména Matěj Čapek, Melichar Kožešník, Jan Hanzovic, Bu-ryan Soukeník, Augustin, Jonáš, Havel Kantor, Jiří Mazánek, Mikuláš Maca, Ěehoř Turek, Mikuláš Eoubal, Petr Provazník a Matěj Chyba. Bělina- byla r. 1510 zcela česká (M. Chlouba, Jíra Psincovic, Matěj. Vovčák, Prokop rychtář, Václav Koník, Jan Hután, Petr Havel a Jan Myška) a ještě r. 1665 založili si Bílinští purkrechtní knihy českým jazykem, ač bylo obyvatelstvo již silně míchané, a roku 1680 začalo se tu úřadovati německy. Ale v Oušfku vyskytují se již roku 1593 jména německá, na př. vedle Martina Kuchaře, Vavřince Ti-
