Zprávy missionářův o českých pověrách lidových z druhé polovice XVII. století.

Ve zprávách missionářů, kteří ve druhé polovici XVII. století působili v rozličných krajinách českých, zapsány jsou mezi jiným také zajímavé zmínky o některých pověrách lidových. Z pravidla zmiňují se o nich missionáři toliko stručně a povšechně slovy: „četné obřady a zvyky kouzelné, pověrečné, nepočestné byly od-straněny"- a p., leckdy však přece šíře o nich se rozepisujíce, podávají dosti cenné příspěvky ku pozaání pověr a zvyků, které tehdy mezi lidem byly rozšířeny.

V kraji prachenském byli r. 1685 mnozí napomenuti, aby pověr zanechali. Zvláště tři ženy, pověr těch učitelky, byly k nápravě přivedeny. Jiná žena, Němkyně, nabyla svojí pomocí, kterou pově-rečnými prostředky svými lidu v různých potřebách prý poskytovala, takové pověsti, že i český lid k ní se o radu a pomoc utíkal, nazývaje ji „Německým Pánem Bohem." Mezi ostatními rozšiřo-vateli pověr byl jakýsi muž, jménem Jan Duha z Prachatic, který prý bouře zažehnávati a zaháněti uměl. Muž ten rozdával již po osm let v různých vesnicích na panství vlachovo-březském, břeslavickém a j, cedulky popsané jmény svatých a křížky, aby si je rolníci do svých polí zakopávali, chtějí-li, aby pole jejich před bouřemi a krupobitím byla bezpečna. Sám prý, když bouře nastávala, rozkazoval bouři a krupobití, aby na hory a lesy se snesly a osení neškodily. Kolnici užívali jeho pomoci velice rádi, a ochotně mu vypláceli za to určitou roční dávku, od každého rolníka dostával prý dva groše, vejce a p.1)