Pod tímto titulem .uveřejnil Dr. Zíbrt ve feuilletonu odpoledního vydání Národních Listů z 10. ledna 1894 č. 10 článek, v kterém • ukazuje, že látka známé veselohry Macháčkovy není původní. Karel Ha čin uveřejnil r. 1706 soubor svých kázání pod názvem: Kobota církevní v nedělní den netoliko dovolená .... V druhém vydání téhož spisu z r. 1720 nachází se na str. 77—78 povídka, dějem Macháčkově veselohře velmi blízká. Jedna panna'„pokorná" chce zbaviti se svých tří nápadníků. Žádá od nich důkaz lásky. První má ležeti na márách v rakvi, druhý má se u něho, nevěda, že je živ, převlečený za anděla, modliti, třetí má v „ďábelských šatech" jíti pro onoho mrtvého. Jeden bojí se druhého, všichni utekou, tím nedostojí úkolu. Panna jest jich zbavena. Eačín praví, že tuto historii „Poirtos (?) píše".

Ve feuilletonu odpoledního vydání Národních Listů ze dne 26. června 1896 č. 175 shledány jsou k dotyčné látce doklady další z českého lidového podání. Jeden zVladíkovauVladislavina Moravě v III. svazku Kuldových pohádek č. 35, druhý z okolí kamenického na Moravě ve IV. svazku téže sbírky č. 8. V obou však látka je širší. Druhý díl povídky vypráví o tom, jak oklamaní ženichové se pomstili dívce, která si s nimi zahrávala. V obou versích dívka není „pokorná", nýbrž pyšná a pokoření, ženichy způsobené, krotí její pýchu.

V prvé povídce zpyšní mlynářova dcera tím, že jí hadači prorokují královského ženicha. Nápadníci jsou syn poštmistrův, kupcův a zeman. Ona objedná je na devět, deset a jedenáct hodin v noci. První musí ležeti v rakvi, druhý se má u něho modliti, třetí v černých šatech, s rohy na hlavě, jíti k nim do pokoje. Všichni strachy utekou. Sejdou se v hostinci, smluví se, pomocí hraběte dovezou pyšné dívce hrbatého ševče