Slezské" zhusta vyličuje výjevy ze života dětského, a ua několik koled přicházíme v „Národních písních, pohádkách, pověstech, říkadlech atd.", vydaných řečnickým spolkem „Slavia" r. 1878. St3"kaje se s dětmi jak ve škole tak mimo ni, seznal jsem, že ještě všelicos mohlo by se- přidati k jmenovaným spisům; z té příčiny po několik let sbíral jsem doplňky, putuje po Kakouském a Pruském Slezsku. Na svých vycházkách zkusil jsem, že nápadně život dětský pozbývá onoho poetického pelu, jímž děti tak rádi vidíme obestřeny. Když děti neznaly svých her, hádanek, písní, obracel jsem se na stařečky a stařenky, kteří s ochotou vypravovali, co ve vetché paměti ještě uchovali. „Naše děti" a „Vlastivěda Slezská" z českého Těšínská málo mají zpráv o dětech, podobně i já méně látky jsem tam nasbíral, protože chceme-li do nitra dítek vniknouti, třeba delší dobu mezi nimi pobyti, na co krátké obcování nevystačí. Dle mého mínění české Těšínsko poskytlo by hojnou žeň pilnému národopisci. K vůli úplnosti a jakési zaokrouhlenosti přibral jsem něco málo z děl nahoře jmenovaných. 1)

Slezské matky všímají si doby, kdy dítě přichází na svět; jestliže jest úplněk, novorozenatko vyspěvši, bude požehnáno dětmi. Je-li „p r á z d ny deň", čili, jak praví, ani nového ni starého měsíčka, tož nebude. Uzří-li dítě světlo světa v pátek — zlý začátek. Dítěti v březnu narozenému praví „březnový kokot". Zvědavým dětem, doptávajícím se, kdo přináší bratříčky a sestřičky, odpovídají dospělí, že bočan, bočan (čáp), anebo že plynou po vodě a křičí do Chalupy, do Stromského atd.

Žena ulehala do lože s nebesy, podnebím; tecl zřídka tak se děje. Z takového lože pro nedělku vyčnívaly čtyři sloupky, dosahující „povalu"; na ně nahoře přibila se deska ozdobně p'omalovana. Na prostředku prkna bylo čísti písmeny I. H. S., nebo pozorovati anděla. Kolem písmen a anděla ruka malířova vyvedla rozličné ornamenty, nikdy geometrické; bez podobných neobešly se ani pobočné desky. Lože natřeno bývalo barvou oblakovou nebo zelenavou. Ze tří stran zahaleno bylo závojem.

Ženy-nedělky jmenují se ve Slezsku „p o 1 o ž n i c e" a leží v „p o-1 o h u". U chudých, jak vypravovaly „h e b a m k y" (porodní báby); zůstávají v posteli 2—5, u bohatších 7—9 dní.

První zpravodajkou, jaké dítě, jest hebamka. Obyčejně chválí, že je hrubě „š u m n é"; dále oznamuje, .jaké bude míti vlásky a oči. Vlasy bývají černé, bílé, červené, blondé, p r s t e n k o v i t é; oči pak jsou barvy modré, černé, sivé a kočičí. Na zoubky též