U chudých nebývá skvělá: skládá se z chleba, másla, homulek, piva nebo kořalky, též z obojího. Ve Slavkově u Opavy křestnička posílá ku snídaní rohlíky, bělky a vařenou čokoládu. U sedláků křestní hostina jest tučnější, u mnohých na Opavsku nezadá nádherným hodům. Všetečné děti, by něco z jídel ulovili, dostavují se do stavení „na homolu". Některý den po krtinách kmotrové, někde též příbuzní a známí, kromě svobodných, posílají položnici „ob id"; v okolí Studénky u Pustějova snídaní. Nejsou-li z jednoho domu kmotrové, tož každý ráz, jsou-li, tož jen jednou. Nosívá se obyčejně kuří polévka nebo hovězí, maso, koláče, cukrovinky, víno.

Co položnice leží, postel se nestele. Dítě má za povijanem vždy růženec. U lože na stolku (židli) stává nádobka se svěcenou vodou, jíž matka, kolikrát opouští postel, dítě a sebe kropí; nádobku viděti po šest neděl u postele.

Na 12.—15. den chodívá se na ú v o d. V nejbližším okolí Opavy na úvod se vypraví jen matka a porodní bába, kdežto na Bílovsku křestnička jde jako úvodnice. Pokud ještě starý kroj se nosil, matka oblékla se do kamlotky, grytky, fortuchy, na hlavu posadivši v létě kar-kulu nebo kaptur, v zimě čapku, a zahalivši sebe a dítě do bílého „obr usu", někdy v rozích a na okrajích málo vyšívaného, ubírala se do'chrámu Páně. Úvodového ubrusu užívalo se pak jako prostěradla na stůl, když kněz přijel do stavení s Pánem Bohem.

Po narození dítě každý den se koupe ve vaně; do první koupele vlévá se něco spuščaného2) mléka, by dítě bylo bílé; zároveň po-mydlí se plenka a se umyje. Nábožné Slezanky do první koupele přidávají také svěcené vody, aby nevzalo úrazu. Při převinování kropení svěcenou vodou také vídati.

Vykoupané dítě obleče bába do košulky a jakličky; bříško ovine po'vijankem či fáčkem, šatečkou zavine krk, na hlavičku posadí č a p e č k u, též h a u b e č k u zvanou, v létě jednu, v zimě dvě. Když je přistrojené, obloží je dvěma plenkami, hrubší a tenčí, a pak uloží do peřinky, již pevně stáhne povijanem, za nějž strčí se „p a -těrky" či „růženec", aby Pán Ježíš a Panna Maria dítě chránili. Slova matčina: „poviň mi to malé" obsahují celý děj k povinuti potřebný, totiž i rozvinutí i zavinutí; slovo sfačovať znamená jen fačem, povijanem, povijákem stáhnouti. Povijany byly pletené, též vyšívané. Byl-li kdy povijanek zlatem neb stříbrem vyšit, jak se zmiňují o tom dochované řeči svatební: „Tak na místě pana ženicha a paní nevěsty o nějakou pomoc na kolíbku a na pěkný povijanek, prosím, aby ta kolíbka ani žlutá ani strakatá nebyla, ale aby zlatý kruh a zlat ý