Předchozí 0127 Následující
str. 89

ruku? (Klika.) V lesi to byío, listy to mete, včil to nosí duši i tělo? (Kolébka.) Štyry nohy, dvě podešvy, duše nemá, duši nosí? (Kolébka.) Kdyby to stalo, tož by to až do nebe dostalo? (Koleje.) Štyryadvacet bratrů na jednom lůžku leží a žádný na kraji, všeci v prostředku? (Kolo mlýnské.) Štyřé mládenci sa honí a nidy sa nedohoní? (Kola vozová.) Jdú štyřé bratři a žádný druhého nemože dohonit? (Kola vozová.) Přišel k nám hosť, spravil nám most, bez sekyry, bez dláta a je silný dost? (Led.) Stojí, stojí kočáreček, má pod sebú tatáreček a na hlavě čapku, pověz mi tu hádku? (Makovice.) Města má, ale bez domů, řeky má, ale bez vody, lesy má, ale bez stromů? (Mapa.) Přišel k nám hosť, .zatočil se po světnici a pod lavicu šúst? (Metla.) Nevařeno, nepečeno, celý svět tím odchován. (Mléko.) Kdo tká beze stavu? (Pavouk). Roztrhla se pla-. chetka a žádná švadlena ji nemůže spravit? (Pavučina.) V každém rožku trošku a v prostředku nejvíc? (Peřina.) Někdy se to jde vody napít a báchora nechá doma? (Peřina.) Štyřé stelu, dvá svítíja a jeden si lehne? (Pes.) Jen jedna řada zubů a přece dobře kúšú? (Pila.) Jde posel, má štyry rohy, nic nemluví a .přece všecko poví? (Psaní.) Slepý ukazuje vandrovnému cestu? (Ruka u cesty „holota".) Štyry nožky, dva trnožky, v zimě běží, v létě leží? (Saně.) Ve mně tma, venku světlo, ve mně teplo, venku zima; venku teplo, ve mně mráz, menujte mňa nedo z vás? (Sklep.) Dva sa bijú a nidy sa nezabijú? (Slunce s měsícem.) Samo to do jámy vleze, a kdyby přišlo tisíc koní, nevytáhnu teho, až to samo vyleze? (Stín.) Má to jednu nohu, jedno oko a hledí to pořád do nebe? (Strnisko.) Štyry rohy, štyry nohy, na prostředku deska? (Stůl.) Kupí sa teho za troník a je teho plná izba? (Světlo.) Sedí stařec před pecú a před ním vejce lapocú? (Šišky vroucí.) Na našem dvoře leží staříček, má tolik ran, co ve světě vran? (Špalek na štípení dříví.) Neseje se, nevěje se, a přece to roste? (Tráva.) Mám kurníček a v tom kurníčku plno slepiček a v prostředku zpěvný kohoutek? (Ústa.) Spadla bečička s hůry a žádný bednář ji nemůže spravit? (Vejce.) Když se to hodí, je to bílé, když to spadne, je to žluté? (Totéž.) Jedna bečička a v ní dvojí kořalka? (Totéž.) Jede Turek, veze sudek, a v tom sudku dvojí trunčk? (Totéž.) Být jeden dlapeů, sedí si na peň; počkaj ty dlapňu, sak já tě napnu? (Zámek.)

Zkazky o vodníkovi z jižních Cech.

Podává P. Jan Fr. Zítek.

V létě si nás rodiče mnoho nevšímali; těžká práce rolnická tomu nedovolovala. Za to v zimě bylo jinak. Jakmile jsme přišli ze koly, byla nám popřána chvíle odpočinku, a potom začalo opakování učiva


Předchozí   Následující