ve vydání Marsilia Ficina ve Štrassburku r. 1505. Přes to však naše vvobrazení není tu věrně napodobeno; ledaco je změněno, přidáno.

Druhé vyobrazení, dřevoryt z knihy Ctibora Tovačovského z Cim-burka, Hádání Pravdy a Lži, vyd. v Praze r. 1539, 1. LXX. představuje slavnostní průvod Lži, v jejíž družině zahlédneme kostkáře, karetníky a šachovníky.2) Dřevořezba tato je původní práce česká, neuměle ještě vyrobená. Přes to však snažil se dřevorytec znázorniti charakter hráčů lstivých, vášnivých, ochuzených. Čtenáře bude snad zároveň zajímati poznámka, že. original tohoto vyobrazení, původní dřevořezba staročeská z r. 1536, dochoval se až na naše 'dny a- že jest uložen v Museu království českého v Praze. Staročeský pán líčí doslovně tento průvod takto: „Tuto Lež jede s sestrami svými do Antiochie . . . Protož nejprve Lež jela jest v svém houfe na koních a mezcích, velblúdích a dromedářích, sloních a jiných zvířat, lidská těla a potřeby nesúcích i s čeledí svou, jsúc odína oděvem šachovaným všech barev, jako šakovničným zpuo-sobem, za níž běželi rozliční lamfaléři, kostkáři, karetníci, lotři i všelijací lidé, kteříž lživého řemesla a jí živi jsú a se obchodí a nesli jednu korúhev před ní též šachovanou, týchž barev a na korúhvi ptáka malovaného strakopúda, kterýž všem ptákům svým křikem mnoho zlého činí a,je šálí."

Na třetím vyobrazení znázorněna je střelba ku ptáku, oblíbená zábava staročeská, kteráž se udržela do nedávných let v některých místech českých a německých v Čechách. Obšírně vylíčil podepsaný tuto střeleckou kratochvíli staročeskou v článku „Staročeská zábava, střelba ku ptáku", Světozor, 1895, 395—396.

Zvoleno ves. Has tr man (zajíc) skutku na střeše rákosovej Nr. 22 byl ve Zvoleňovsi. Lid říkal, že je to hastrman, a byl to zajisté zajíc, kterého měl v komůrce. Vylezl z půdy na střechu. Šestinědělka (Bílá Paní) v noci v 12 hodin od tamního mlejna chodila k studánce Zrzavce. Tam se ztratila.