Proeessí dušiček. Viděl + Mates Rosenkranc, ponocný, jak šly. Dušičky šly processím z Nového hřbitova do tamního kostela. Bíle přistrojeny, zelené palmy, ratolesti a bílé korouhvičky majíce, zpívaly: „My, duše ubohé, my jsme nevinné z tohoto světa sešly. My jsme byly otráveny r. 1831 v první ouplavici v Cechách."

Dušička výstrahu dala. Ze Žižice šla N. babička do kostela na roráte (bylo půlnoci) do Zvoleiiovsi. Přišla ke kostelu. Modlila se, až otevrou. Dušička jí pravila, přijdouc k ní: „Jdi odtud, křesťanská osobo, •sic budeš nešťastná. Přišla bys k roztrhání od duší." Babička sotva sešla dolů od kostela, juž slyšela zpívat dušičky. Na tomto místě měly opět průvod o půl noci do kostela Panny Marie na nebevzetí nebo k sv. Martinu.

Hastrman. V Červeném rybníku mezi Slaným a Kvičí se nalézá hastrman v zelené čepici, v bílé kytlici. Hastrman souká a plete si tka-nice, pentličky atd. Každý rok 2 i o osoby utopí v onom rybníce.

Nad Volším nad bývalým lesíkem pod Kamenným lomem opukovým studánka d i v o t v o r n á. Když silně přetíká, značí drahotu, a když jest vyschlá, znamená úrodu, a když přetíká, neúrodu značí. Roku 1850 přetíkala, byla neúroda a drahota.

Na Katovce studánka v dolíku jako v kotli. Z toho dolíku teče voda. Pramen slově Katovka. Kat prý když postínal zvířata, lidi, tak prý meč krvavý obmyl v této studánce.

Mýdlo v ary, pozůstatky pustého hradu, zříceniny tvrze Libuše... Odtud prý měla kožený most přes Labe až do Sacký . .. To místo slově Šafranice . . . Na-květnou neděli lid tam chodí z Kostomlat, Lán, Hronětic, ze Šnepova ráno a ještě více odpoledne. Ten den vrch se prý otevře, když se pašije čtou. . . Na Filipa a Ja ku ba v sobotu na pole běhají a slavějí i tam lidé. Kozla z věže v Kostomlatech o sv. Jakubu shazují a kohouta stínají na posvícení. Kozlovi čte kněz ortel, aby se na cestě na žádných mlskách nezastavil. . .

Ře to vice. Před lety u sv. Vácslava pásli skotáci na zříceninách bývalého pohřebiště pohanského na kopečku, kdež se sklepy nalézají, i hodili jednomu skotáku botu do sklepa dírou a uvázali ho na opratě a spustili ho pro ni, a on přinesl plnou botu stříbra. Yiděvše to jiní, hodil si též jeden tam botu a spustili ho pro ni, ale čerti ho vyhodili na louku, a zde neroste žádná tráva a říká se zde v Pekle. (Srv. Č. Lid str. 521.) NaLibichově na pravém břehu Labe byl pohřbín na hřbitově farního chrámu Páně rytíř. On vždy v noci vstal 11 hodin a šel nahoru do kostela sv. Ducha, kde nyní krypta p. Veitů se nalézá. On prý nechtěl tam pohřben býti a v tomto chrámu odpočívati, pročež když tohoto rytíře v noci tolikráte lidé viděli nahoru jezditi, tak ho před dávnými lety vykopali a u sv. Ducha nade vsí na hůře ho pohřbili. Potom více ho nevidívali.

Pacholík N. se pustil za čarodějnicí svou selkou a letěl za ní do čar. Jedna selka se vždy namazala mastí (z utlučené žáby živé, kterou oráč na poli lapil, utloukl a selce své ji domů