ale nebylo nic plátno, kůň neustále cválal a když přišel s ním k louži, tu pravil kůň: „Jak já se ti pomstím za to, že mne biješ," a když kůň s ním chtěl do vody skočit, stála tu vrba dvojsukovitá ratolestí, za kterou se pocestný chytil, když kůň s ním clo vody skákal. Kůň na to řekl: Ty's mně jich naložil a za to jsem se ti nemohl pomstít," a v tom se-kůň v louži zmizel.

(Pokračování.)

@NZ@Z ruchu národopisného

* Winter Zikmund Dr. Život církevní v Čechách. Kulturně-histo-rický obraz z XV. a XVI. století, II. v Praze, 1896. V druhém svazku objemného díla o životě církevním měl neúnavně činný pracovník na poli českých dějin kulturních, Dr. Winter, dosti často příležitost povšimnouti si lidových oby-. čejů, pověr a zábav. Při ohromné sečtělosti archivních pramenů není divu, že posavadní známé poznatky doplňuje vážený spisovatel zajímavými doklady dalšími, podrobnostmi, jakož i podává některé nové záznamy staročeských zvyků. Vykládaje na str. "560 a d. o dávkách kněžím k posvícení, pouti, v masopustě, v postě, na jarmark a pod., rozepsal se obšírně o koledních obchůzkách. Na str. G17 a d. podává doklady o pověr-čivosti, o knize vševědoucí, o čarování krup a pod. Ka str. 362 a d. líčí církevní obřady a zvyky výroční. Pozoruhodná je zpráva na str. 865: „V ten den (na Bílou sobotu) trčela z kazatedl-nice tyč, na níž byla navázána koudel. lé koudeli říkali Jidášova brada. Ivupuje i protestantské záduší Týnské r. 1609 ,koudel na Jidáše' a .koudel na Jidášovu bradu'. Kněz na ní ukázal a zpíval: .Pohleďte, jak sláva tohoto světa pomine,' a po té začal paškální kyrie, a svěcena svíce velikonoční čili paškál .

Kromě paškální svíce rozsvěcována zároveň hromada jiných světel, jimž říkali také Jidášky." Výroční lidové obyčeje popisuje Dr. Winter na str. 920 a d. Opět zajímavé podrobnosti. O Třech králích v Plzni slavili koláčovou slavnost, na niž r. 1559 vydali l'/2 strychu pšenice na „babky, tejkance, stracholce". Při ohních svatojanských se. střílelo a rozproudila se veselost bujná.. Roku 1599 obdržel maltánský převor v Praze Petr Březnický zákaz císařský i výtku, že „na den památky sv. Jana u večer ted po některé léto oheň veliký páliti dopouští, při kterémž se netoliko rozpustilosti od chasy a rozličné zběři provozují, ale i velikého nebezpečenství od ohňův obávati se jest." Na str. .933 svědectví o čarování s hostií. Srv. č. Lid, V. 482, 565.

* Adámek Karel, Upomínky na Národopisnou výstavu česko-síovanskou r. 1895. (Matice Lidu XXX. č. 4), v Praze, 1896. Referát podáme vv č. 2.

* Šimek Josef, O lékařství a lékařích kutnohorských v 15. a 16. věku. (Věstník Král. české spol. nauk, č. 2) v Praze, 1896. Rozmarná drobno-malba ze života na Horách Kutných, pěkně psaná od dobrého znalce archiválií tamějších. Kéž se jen častěji setká-