kehrende Tiroler sie mitbrachten. In Böhmen ist also ein zweites Gebiet vorhanden. Jedenfalls steht es mit dem tirolischen in irgend einem ursächlichen Zusammenhange." Vrátíme se k této nerozluštěné otázce ve zvláštním článku, kde se pokusíme srovnati slovanské a české, rázovité práce tohoto druhu s příbuznými zjevy cizími. Podáme pak kritický rozbor theorií posávadních o tomto způsobu vyšivacím.

* Fotografie ve službách lido-vědy nazývá se pozoruhodný článek Dra. M. Haberlandta, Zeitschrift für österreichische Volkskunde, Wien-Prag, 189i;, str. 183—186, v němž vyzývá všecky, kdož se oddali fotografování, aby věnovali na svých pochůzkách pozornost předmětům po stránce lidovědné zajímavým a zasílali tyto fotografie listům odborným. Řídíce se tímto návrhem, vyprošujeme rovněž pro český Lid podobných obrázkových příspěvků.

* Moderní pověra. U okresního soudu na Král. Vinohradech soudily se dvě žehy. Jedna z nich vysvětlovala soudci: „To je prosím, slavný pane soudce, tak: Kaš pan domácí má kouzelný stoleček, jako jindavá bejvá--valy. V tom stolečku je nějaká eretrika, nebo jak se to jmenuje, a to je moc šikovný stoleček. Tak se po-dívaj', když se některému nájemníku něco ztratí a on neví, kdo m n to ukradl, jde k domácímu a ten mu půjčí čarodějný stoleček. A ten vopravdicky poví člověku, kdo to a to ukradl." (Národní Listy 1896, č. 122.).

* Rýbecoul původu českého. Liberecký časopis „Volkszeitung" dokazuje etymologicky, že horský duch Rübezahl je karrikatura, kterou němečtí obyvatelé Slezska utvořili ze slovanského božstva Svantovíta, Viz Politik, dne 18. července 189(i. Srv. Český Lid V. 439. -Nejnověji vydal studii o Eybecoulovi Dr. Ä. Lincke, Die neuesten Rü-b ezahlforschungen, Ein Blick in die Werkstatt der mythologischen Wissenschaft, Dresden, 1896. Kritický rozbor otázky o Rýbecoulovi podal Dr. K. Wein ho Id, Zeitschrift des Vereines für Volkskunde/Berlin, 1896, 332.

* Ceskopolská píseň chválo-recna, o pivu ze XVI. věku. Pan

Ludvík Korotyúski z Varšavy po-

slal redakci Českého 'Lidu následující skladbu rýmovanou o pivu. Nalezl ji v rukopise na přídeští staré knihy. Píseň tato je (zdá se) napodobením staročeské písně o víně, jak ukazuje začátek. Vliv české řeči je patrný, na př. takéž, shio d (= slód), procz (— przecz, dla-czego), chmelili, zbláznie a pod. Prof. Brückner z Berlína soudí právem, že píseň není dokončena. Pan Korotyúski uveřejní píseň tuto s příslušným úvodem v Pracech filolog. Dovolil pak, s laskavou ochotou, aby současně tato skladba polská s patrným vlivem českého rýmování byla otištěna v tomto sešitě českého Lidu.

* Historický Dr. Faust. V Českém Časopise Historickém (red. Dr. J. Goll a Dr.A. Rezek), v Praze, 1896, č. 4, na str. 239—242. uveřejňuje Jan Krej čí zajímavou zprávu, jak professor Kluge dokazuje v mnichovském časopise „Allgemeine Zeitung" 1896, příloha č. 9 údaje o životě historicky zjištěné osobnosti Faustově, jenž žil v letech 1507 až 1540 jakožto astrolog a mágus, vychloubaje se -mezi lidem svými tajuplnými vědomostmi. Pravé jeho jméno není známo. Mythus zničil veškerou určitou stopu o jeho původu a životě. Domnělý Faustův spolek s ďáblem není za tehdejších poměrů nic divného. Byli v 16. století obviňováni podobně jiní učenci: Theofrastus, Paracelsus, Trithemius a Agrippa. U nás v Cechách záhy také byla osobnost Faustova vlivem pověstí