Předchozí 0169 Následující
str. 131
všecky k sobě shromáždí, Švejdský král i Denemarkský, tu při nich se postaví.



23. Tenkrát již ten soud nastane, když le'ta licliou půjdou a trůny vaše velebné i panství vám poberou, aby se míra zákona, která již od dávných let v srdcích lidských zasvítila, na svobodě být mohla.

Zjev. 14. v. 19. 26.



26. Ti králové od půlnoci budou proto bojovat, Josef druhý kněžím dluhy dvojnásob nahrazovat, protože pravdu skrývali, k nevěře lidé nutili a modlářství velebili, skrze něj lidé trápili.

Zjev. 18. v. 6.



28. Protož v Cechách i v Moravě, v Říši též i Švejcařích,

v Ruších, Uhřích a v Frankreichu, i v krajinách pomořských král Pruský, Švejdský, Denemark i v Polsku od východu budou tam všecky shledávat, zachovány od pádu.



29. Z Mezopotamie všecky Engelländer přivede, Sasy a Hesy, Hanovr od Amsterdamu začne. Tuť bude radost veliká, tož se vítat budeme, slavit léto milostivé Hospodinu budeme.

Ezech. 20. v. 34. 38.



31. Pro ty bludy Babylonské bude krve prolití, že pro ně rybník Blanický

bude se nalévati. Pro všelikou krev z oběti, kterouž jste z nich vylili, bude se zas vylévati pro Babylonské bludy.

Ezech. 7. v. 14. 15.



35. Filosofské, naturální knihy vezmou skončení, kteréž se z ďábla zrodily, bibli svaté odporný. Vida ďábel krátký svůj čas, chce bibli potlačiti a do pytle žíněného mocně ji chce vecpati.

Zjev. 12. v. 12.



44. Až nám z mrtvých Josef vstane, bude hrozný na zemi,

s Marokánem se ukáže, budete hned zmámeni. Tu bude váš poslední čas, z dávna předpověděný, skrz proroky oznámený, že budete šetřeni.

Iza. 1. v. 23.



45. Pokud králové východní nebudou se sjížděti, nemyslete o Josefu,

že může z mrtvých vstáti. Ti králové od východu budou to znamenati, že mají být obráceni k Bohu všecky národy.

Žalm 47. v. 10



52. Vesele ti Vale dávám, Babylone nevěrný, nemohl jsem já jinač psát, než jak učí duch Boží. Tuto píseň já zavírám, křesťané moji milí, každý mne znáti budete, když budem vyvedeni.

Podepsán je: „A. K."

Písní touto dotvrzuje se na novo blouznivá důvěra tak zvaných Adamitů v příchod krále Marokána i v císaře Josefa II., ač císař sám nikterak jim nebyl příznivcem. 1)


1) Helfert: O blouznivcích náboženských v Cechách a na Moravě za Josefa II. ČČM. 1877. — Jirásek: Sebrané spisy, díl XXII.: Z adamitského „archivu".

Předchozí   Následující