Jsou případy, že junák, jemuž statek po rodičích má se dostati, vyhledal si záhy vyvolenou srdce svého, která má také věno a i jinaké vlastnosti, že rodičové ženichovi ničeho proti tomu nauamítají, aby jim takovou nevěstu do domu přivedl. Ale velmi často záležitosti srdce musejí ustoupiti do pozadí, a o budoucnosti synově rozhodují rodiče a společenské poměry. Je-li v takovémto případě nějaká vhodná nevěsta ve vsi, odbude se věc dosti hladce, poněvadž poměry obou stran jsou všem dostatečně známy, a jde se tam na námluvy. Hledá-li se nevěsta přespolní, bud již po kolik let přicházejí sami poslové a dohazovači, vypravujíce mnoho pěkných věcí o té neb oné nevěstě. Zvláště, je-li statek pěkný a ženich k světu, nabízejí mu prostredkovatelé nevěsty ze všech stran. Yelmi často utekou se rodiče o radu k muži moudrému, jenž zná svět daleko a široko, a poradivše se, vypraví svého důvěrníka, aby zaklepal u rodičů nevěsty, která se jim zdá býti nejvhodnější. Posel má vyříditi „pozdraveni, jestli by nechtěli k nám dát svou dceru; přijmeme ji za vlastní dítě." Nedostalo-li se poslovi odbytí, což se nestává, poněvadž posel dovedl již všechny poměry dostatečně vyzkoumati a cestu dobře upraviti, následuje přátelský pozdrav rodičů nevěstiných a oznámení, že by si zrovna tak upřímně přáli, kdyby s rodinou ženichovou do přátelského svazku vstoupiti mohli. Posel ujedná obratné s rodiči nevěstinými, kdy by jim návštěva ženichova byla vítána, vrátí se a oznámí, jak byl pořídil, a vydá se pak se ženichem, obyčejně v neděli, jak se říká, za „holkou". Stává se obyčejně, že ženich přichází za „holkou" o muzice, a pobyv trochu u rodičů nevěstiných, jde do hospody s rodiči a dcerou jejich. Tuť ovšem jest vítaná příležitost místním sudičkám, aby přetřásaly, co vědí a nevědí, živé i mrtvé a aby zejména předem rozsoudily, jestli se ti dva mladí lidé k sobě hodí nebo ne. Jestliže všecko k oboustranné spokojenosti dopadlo, jde v ustanovenou dobu otec se synem na „smlouvy", berouce s sebou obyčejně ještě někoho ve věcech těchto zkušeného. To se děje ovšem, když se byly obě strany dostatečně vyptaly na všechny poměry a okolnosti, a když se neobjevila podstatná závada, která by konečnému sňatku mohla býti na překážku.

Otec přijde s některým sousedem na námluvy. Holčiny rodiče zavolají si též svědka; pak začnou sedíce za stolem ve jménu Páně o štěstí svých dětí smlouvati, kdo dá víc. Otec ženichův praví: „Já dám svému Josefovi statek s 80 korci polí, 16 korců luk, 20 korců dobře zrostlého lesa; stavení jest nedávno vystavené, živnost bez dluhů; a jaké jsou pole a Inka a to ostatní, můžete se sám přesvědčit. Ale co dáte vy vaší dceři."

Tatík nevěstin: „Jestli jest tomu tak, jak pravíte, dám. své dceři 6000 a ty vyplatím: po oddavkách polovici a za rok po svatbě vyplatím druhou polovici na krejcar."