„Na Moravském Slovácku možno (pokud se tváře týče) rozeznati dva hlavní a význačné typy: jeden s tváří kulatou, širokou (eurymetopalní) a s nosem tupým, — druhý s tváří úzkou, podlouhlou (stenometopalní) a s nosem ostřejším, často zahnutým. Tento typ druhý pokládati lze tu a na východní Moravě vůbec za exotický, zvláštnější. K jihu Moravy ho přibývá a na Břeclavsku jest stejně častý, ne-li častější než eurymetopalní. Snad toho příčinou kroatismus tamější (v XVI. století usadilo se tu mnoho Charvátů), jenž jest nepopiratelný a v mnohých věcech se jeví. Moravštějším jest však typ s. kulatou tváří. To již Mánes dohře vystihl, vybíraje v něm své rázovité figury. Podotknuto budiž ještě, že povaha typu eurymetopalního bývá vždy, i na horkokrevném Slovácku, klidnější, mírnější, než u stenometopalního, jehož příslušníci někdy ohněm až příliš překypují." Srv. Světozor, 1895, str. 204.

M a r ó y á n císař vyvstane a mluviti počne. Přísahám Bohu Jupiterovi... i také jinejm všem těm, kteří by Krista hlásili proti zapovědí naší: Nejní, nejní nejpřemoženějšího přes nás císaře velkého; nejenom zde v N. komedyi městě, ale v každém kraji a každém místě dám křesťané zmordovati a všecky děti shladiti (sedá).

D i o s c o r (již k přítomným). Mar-cyáne, mám dceru jedinou, nevím ale, za jakou příčinou bohy naše potupila a v Ježíše uvěřila.

Marcyán. Tak jest a jinač není, Ježíše ona věří. Přiveďte mě ji sem, vojáci, moji věrný služebníci t

Kati. Jejich císařské milosti, stane se to hned v rychlosti. (K přítomné již Barboře.) Barboro, máš s námi jíti, k císaři se hned dostaviti.

Barbora. Půjdu, půjdu s radostí, poznám jeho prchlivosti.

Marcyán. Barboro! Chceš-li zase svou čest míti a naše bohy ctíti, máš milosti užíti. Pakliže bys nechtěla,

s mejmi poddanými pohrdla, na všech oudech těla tvého máš trpěti mnoho zlého.

Barbora. Ba hotova já jsem toho trpět pro Ježíše milého! Těm slepým, hluchým bohům tvým nechci já se víc klaněti jim, neb jsou ničemný sami v sobě, nespomohou ani tobě.

Marcyán (hněvem rozpálený). Vemte ji, do nahá svlečte, na trám pak ji pověste! Metlami, žilami zederte tělo její, ať není místa zdravého na ní.

Kati. Jejich císařské milosti, stane se to hned v rychlosti.

Kat. Rychle metly, žily sem, ať ji dobře vytrescem. (Barbora zas do žaláře dána. Anjelé v žaláři zpívají.)

Pán Ježíš. Barboro milá, dcero má! Zajisté já v každé době přítomen jsem vždycky tobě, věř a doufej tvému Bohu, ze všech ouzkostí tobě pomohu.

Marcyán. Přiveďte mně ji sem, vojáci, moji věrný služebníci.