„Urozený a statečný vladyko, Vaše Milost, pane hejtmane, mně chudýmu dobrotivě a milostivě nakloněný !

Že Vaši Milosti touto mou poníženou stížností a pokornou prosbou zanášeti se osměluji, za odpuštění poslušně prosím. Vaše Milost k vzácné paměti přivozuj, kterak byvše v Jich Milosti Císařském komorním městě Žebráce půl letha v arestu, a na mně chudým člověku Žebrácký opatrný Maystrát žádají 26 zl. a nedostanouce Alimen-tati nežli asi 11 nebo 12 zl.j jsouce v takový chudobě postavený, že se dosti těžce a bídně s manželkou a svými dítkami živím a tak mnoho mně možné dáti není; kdež mě zase v pátek do arestu vzali a až do neděle v něm (drželi), a mě k těm 26 zl. přidržeti (chtěli): i nemohouce s takový peníze býti, se vší ponížeností k V. Mti. jakožto k mé milostivé a na ten čas představené vrchnosti a ochránci nad chudými lidmi v bolesti srdce mého s plačtivýma očima se utíkám, by se tak milostivě ke mně chudýmu nakloniti, aby se mnou chudým niak milostivě vzácný Maystrát Žebrácký svý dobrotivý parere učiniti a mě chudého zastati oblíbiti sobě ráčíte (sic): pokudžby skrze V. M. se státi nemohlo, mně na král. slavnou

komoru suplicírovati dobrotivé povolení uděliti pro Boha žádám a prosím. Za jakoužto Milost mně chudýmu člověku od V. Mti. učiněnou Pán Bůh všemohoucí, kterýž na všechny dobrý skutky patří, hojným odplatitelem býti ráčí v království nebeským, čemuž se těšíce, dobrotivé resolucí očekáva-. jíce zůstávaje za V. Mti. na modlitbách dnem i nocí nestále trvající J. Mil. Cis. Matouš Neřád, dědičný poddaný."

K tomu pan hejtman napsal na rubrum vyřízení v tato slova:

„Suplicant může od Magistrátu Žebráckého poznamenání žádati, zač těch 26 zl. zaplatiti má, poněvadž toliko asi 11 neb 12 zl. užil, a potom zase zdet se ohlásiti, zatím však netoliko, co jest užil, nýbrž taky jinší právní outraty nahraditi a zaplatiti povinen jest. Což pro správu a vědomost, co tam uprosí neb umluví, nebude s penězi sázeti. V zámku Žbi--rovském die 22. Feb. 1740. Z ohledu chudoby sem té naděje, že vzct. Magistrát milosrdně pokračovati bude. Kirpall."

Vidíme z toho, že Matouš Rosol, jinak Neřád, vinným shledán nebyl. Ale platiti měl za to, že nevinně byl vězněn.

V Želáni Cích před lety shazovali ještě na sv. Jakuba kozla se střechy dolů. Viz Č. Lid VI. 117.

Umrlec s patníkem (mezníkem). V Trpomeších mají sousedi: mezi polem kamenné mezníky (žádné meze). Jistý soused odvoral svému sousedu polnímu jednu líchu (záhon) polí a mezník dále o líchu postavil. Z toho povstal soud, musel X. to odpřísahati, že mezníkem nehnul a líchu mu také neodvoral. Na to křivopřísežník umřel a potom na tom místě strašil. V noci nosil tento mezník na zádech za pokutu, a jistý člověk N. ho potkal, ptaje se ho: „Pro Boha tě prosím, kam ten mezník mám postavit?" IST. odpověděl: „Dej ho, kdež jsi ho vzal." V tom onen za-